Tesat do kamene...Závislé dětství
Autor: Ivan Hoffman
Dětí, které jsou závislé na drogách a alkoholu už je u nás tolik, že se vyplatí začít pro ně zřizovat specializované ambulance. Takové konstatování je samozřejmě smutné a je v něm kus rezignace. Uchránit děti před drogami a alkoholem se nepodařilo. Jejich závislost je realitou, před kterou nemá cenu strkat hlavu do písku. Nezbývá, než přesně zjistit, co lze pro nezletilé zkrachovance udělat, čím jim pomoci. Protože ze statistiky není patrné jen to, že zde jsou, ale také že budou přibývat.
Když se počítají milióny, které stojí léčba závislých dětí, i naprostého laika napadne, že by neškodilo pojmenovat příčiny, proč u nás děti kouří od jedenácti let cigarety, od třinácti konopí a proč šedesát procent teenagerů pravidelně pije. Je to ještě stále deviace, anebo už to patří k dětskému životnímu stylu? Mají dnešní děti problém? Anebo si pouze dříve, než bylo zvykem v předchozích generacích, užívají toho, čemu běžně holdují dospělí? Existuje ve společnosti tlak na to, aby se dětská závislost řešila, anebo stačí, když si na dětskou závislost společnost zvykne?
Děti vyrůstají ve společnosti, která závislost vnímá jako nedopatření, mrzutost, nikoli jako tragédii, anebo rovnou zlo. Otázka nestojí, zda změnit prostředí, do kterého dítě dospívá, ale zda a jak mu ho dočasně zakázat s ohledem na nízký věk. Při pohledu na dospělé, závislé na drogách a zlozvycích všeho druhu, si děti musí připadat ochuzené o něco, co samozřejmě patří k životu. Sledují, jak to v životě chodí a čekají na moment, kdy vstoupí do klubu. Dětem se nedá vysvětlit, že si dospělí počínají hloupě, když si za nemalé peníze investované do drog, cigaret a alkoholu jen ničí zdraví.