Zeman jako Sauron, Česko jako Mordor a alkohol jako magická substance

Pán panáků
V Praze na Těšnově vylepil neznámý výtvarník na betonový sloup politicky angažovaný linoryt. Téma je aktuální a zároveň věčné. Autor pojednává počínání politika, který je ovládán něčím silnějším, než je on sám. V případě prezidenta Miloše Zemana to má být alkohol, konkrétně panák slivovice či becherovky. Umělecké dílo již někdo poškodil, ale ne natolik, aby kolemjdoucí nemohli poznat českého prezidenta. Za pár dní bude tento linoryt zřejmě zničen celý, když už ne přispěním dalšího Zemanova příznivce, postará se o to podzimní déšť a vítr.

Verše „Jeden panák vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže“ jsou samozřejmě převzaté z knihy Pán prstenů. Rozdíl tkví pouze v tom, že slovo „prsten“ je nahrazeno slovem „panák“. Jedná se o nezastíraný pokus převést fascinující svět J. R. R. Tolkiena do reality současné České republiky, kde jako „v zemi Mordor, se snoubí šero se šerem“. Prezident Zeman jako Temný pán, jenž dlí na trůně, jako Sauron, který se snaží do své ruky koncentrovat moc. A vztah hlavy státu k alkoholu podobně jako spojení vládnoucího prstenu se svým pánem jako zdroj ničivé síly.
Přirovnání běžně přístupného alkoholu k magickému prstenu, který majiteli poskytuje vládu nad světem, je originální...
Není věru důstojné, pokud hlava státu otevřeně holduje alkoholu. V dnešní době se jedná spíše o výjimku, posledním zářným příkladem byl někdejší ruský prezident Boris Jelcin, po němž dokonce jistý výrobce pojmenoval vodku. Vidět svého prezidenta, který si hned poté, co ho ochranka vyveze luxusní limuzínou na Sněžku, objedná pivo a zapálí si cigaretu, je pro občana trapné.
...
Proto by bylo dobré, kdyby ctihodné lékařské konzilium pana prezidenta konečně přestalo diskutovat o tom, jaké množství alkoholu si ještě může Miloš Zeman denně dovolit. Kolik panáků, kolik dvojek, kolik půllitrů je pro něj ještě únosné. Je to zcela nesmyslná debata. Lékaři by mu měli naordinovat úplnou abstinenci, i za cenu, že z konzilia budou kvůli takovému názoru vyhozeni. V opačném případě se skutečně může stát, že na trůně bude dlít Temný pán a v zemi se bude snoubit šero se šerem. A linoryty se Zemanem a panákem bude polepena celá republika.
Zestručněno, plný text zde

Legenda české coutry a rock-and-rolu

Pavel Bobek, legenda české country a rock-and-rollu

---

---

Pavel Bobek - původním povoláním architekt na sebe poprvé upozornil v roce 1958 v soutěži Hledáme mladé talenty. Posléze spolupracoval se skupinou Olympic, se kterou natočil i své první desky.
V roce 1967 se stal členem divadla Semafor, kde působil ve skupině Miloslava Šimka až do konce osmdesátých let. Během své kariéry natočil i celou řadu desek. Výběrová diskografie: Veď mě dál, cesto má (1975), Profil (1979), Zkus se životu dál smát (1981), Stárnoucí mladík (1984), Já přitom byl (1988), Muž v zrcadle (1992), Muž na konci světa (1992), Zvláštní věc (1993), Hejno padlých andělů (1995), Pavel Bobek v Lucerně (1998), Jsem pouhý známý (2000), Všem dívkám, co jsem měl kdy rád (2002), Muž, který nikdy nebyl in (2005).
Zemřel dnes, 20. listopadu 2013

---

Podle webu kulturniportal.cz

Znehodnocení koruny

Tak nám to pan Hoffman zase jednou napsal tak, aby tomu rozuměl i "dělník z fabriky", prostě, jasně, srozumitelně:

Znehodnocení koruny
Autor: Ivan Hoffman

Česká národní banka na sebe upozornila rozhodnutím určovat kurz koruny, což je aktivita, která normálně přísluší trhu, respektive spekulantům. Názory ekonomů na smysl a užitečnost měnové intervence se různí. Mohlo by to fungovat, připouštějí jedni, nemusí to vyjít, varují druzí. Z hlediska občanů, kteří v korunách dostávají výplatu a za koruny nakupují v obchodech je podstatné, že nám guvernér Singer a jeho tým znehodnotili peníze.
Rozhodli se, že to co potřebujeme ke štěstí je slabší koruna a inflace. Prý jsme si to vykoledovali sami tím, že jsme příliš šetrní, nenakupujeme, a když, tak jen to nejlevnější.
Centrální banka se rozhodla, že nás přinutí realizovat odloženou spotřebu vzkazem, že levněji už nebude. Dobrý pokus! Singer má nejspíše k ruce nějaké renomované věstce, kteří mu garantují příchod prosperity a blahobytu. Proč šetřit, když se rýsuje dostatek práce a slušné výdělky? Potíž s ekonomy je v tom, že sice hravě dodatečně vysvětlí a zdůvodní cokoli, ale zhusta nejsou schopni předpovědět nepříjemnosti a včas nás varovat. Abychom nepanikařili a nepoložili banky tím, že se z nich pokusíme dostat své peníze, jsou schopni nám do poslední chvíle lhát do očí, že je s financemi vše v nejlepším pořádku.
Pravda ale je, že dávno není. Centrální bankéři se opírají o praxí vyvrácené teorie, místo aby se poučili z toho, co se děje. Není velkého rozdílu mezi centrálními bankéři a různými gamblery. Singer se pouze tváří, že ví, co je pro nás dobré. Neví nic, jenom něco zkouší. Což je na pováženou. Kdyby znehodnocoval své peníze, byla by to jeho věc.
Znehodnocuje-li peníze, které jsme si vydělali my, neměl by k tomu někde podat vysvětlení?

Certifikace - čeho všeho ještě?

Semena například rajčat si uchovávám z letošní úrody sám. Bude to jednou nezákonné?

Brusel sklízí, co zasel
Autor: Ivan Hoffman

Připravované nařízení Evropské unie o osivech vyvolalo takový odpor veřejného mínění, že Brusel údajně zařadil zpátečku. Proti původnímu záměru se prý nebudou za používání a směnu vlastních, necertifikovaných semen a sazenic pronásledovat drobní pěstitelé, zahrádkáři, zelináři. Podezřelý je ovšem samotný nápad centrálně evidovat veškerá osiva a zakázat používání jiných, než těch certifikovaných a evidovaných.
Argumentace bezpečností je směšná, uvědomíme-li si, že příroda milióny let funguje bez certifikace, aniž by rozmanitost necertifikovaných rostlin představovala nějaký problém.
Nařízení EU o užívání množitelského materiálu a jeho certifikaci není text, který lze přečíst a pochopit bez právnického vzdělání, jak konstatují zahrádkáři, kteří se pokusili bruselskou hatmatilku rozluštit. Nesrozumitelnost má své důvody. Smyslem byrokracie je záludně zatížit pěstitele různými poplatky a zlikvidovat malé a střední podnikatele, aby více vydělali globální producenti unifikovaných produktů. Že to tak je ovšem víme pouze zprostředkovaně od překladatelů z „bruselštiny". Bez nich nemáme šanci zjistit, co se na nás chystá.
Evropská unie je zdá se zralá na zásadní reformu. Přežije jen v případě, že začne dělat servis pro občany. Dnešní stav, kdy bruselské úředníky řídí prostřednictvím lobbyistů globální korporace a nadnárodní finančníci, nás poškozuje. Evropskou unii, coby společenství lidí obývajících Evropu, hrubě poškozují její vlastní instituce. Vymkly se kontrole a pracují proti nám, když administrativně ničí konkurenci, podnikání a likvidují pracovní místa. K záchraně EU naštěstí stačí rozpustit její úředníky a zrušit, co zavedli.