Kvantitativní uvolňování

Není co dodat...

Kvantitativní uvolňování
Autor: Ivan Hoffman

Sledovat debatu ekonomů na téma kvantitativního uvolňování je velká legrace. Jedná se prý o netradiční postup, ke kterému se centrální banky uchylují, když tradiční postupy nefungují. Kritici masivního tištění nekrytých peněz ovšem tvrdí, že fungovat nebude ani netradiční kvantitativní uvolňování. Lze se třeba dočíst, že se v globálním měřítku rozmáhá devalvační politika ve stylu „ožebrač svého souseda" anebo že „všechny hlavní centrální banky záměrně nafukují bubliny, aby odložily den zúčtování". Bankéři hrozící se deflace jsou ochotni udělat pro inflaci cokoli.
Pikantní je, že se před tištěním eur více diskutovalo, kdo na to nejvíce doplatí, než k čemu to bude dobré. Pro ekonomiku, ve které se vše dělá na dluh, hraje klíčovou roli ochota bank půjčovat peníze. Smyslem kvantitativního uvolňování je tedy přesvědčit opatrné banky, že o peníze není nouze. Jestli banky uvěří a začnou velkoryse půjčovat ve vidině zisku, ovšem jisté není. Co totiž nelze natisknout jsou životaschopné podnikatelské záměry. Valná část výroby se ze Západu odstěhovala do Asie a Evropané omezují nákupy, protože mají omezené příjmy.
Víra v to, že tištění peněz nastartuje výrobu čehosi, čímž vzniknou pracovní místa, v důsledku čehož si za vyšší příjmy lidé více nakoupí, je typickým přáním, jež je otcem myšlenky. Jediným jistým efektem znehodnocení peněz, na který lze vzít jed je, že peníze budou znehodnocením znehodnoceny. Pokud si někdo z nás natiskne eura na domácí tiskárně, čeká ho za padělatelství trest pomalu drsnější než za vraždu. Co ale není dovoleno volovi, je dovoleno bohovi. Padělat peníze jako centrální bankéři je legální: Čím více, tím lépe!

Kabát a košile

Pěkně to pan Hoffmann napsal - a já už odvolil...

---

Kabát a košile
Autor: Ivan Hoffmann

Pokud platí, že košile je bližší než kabát, pak si v komunálních volbách vybíráme košili a ve volbách do parlamentu pouze kabát. Však také obecně platí, že v našem politickém šatníku kabáty za mnoho nestojí a pečlivěji vybírané košile nám padnou daleko lépe. Má to jednoduché vysvětlení: Důvěryhodnost zastupitele je nepřímo úměrná velikosti obce. 
V nejmenších obcích volič přesně ví, kterému sousedovi dává hlas, zatímco ve velkých městech si na volebních materiálech bezradně prohlíží tváře cizích lidí.
Pohledem regionálního Deníku jsou volby do místního zastupitelstva volbou, na které nejvíc záleží. Toto jsou naše volby. Dá se samozřejmě namítnout, že do našeho rozhodování nám stejně budou mluvit ti cizí politici z velké politiky 
a že našim místním zastupitelům svazuje ruce centrální byrokracie a legislativa zohledňující spíše zájmy korporací než zájmy občanů, ale stále je toho hodně, co můžeme tam, kde žijeme, svým hlasem ovlivnit.
Ani komunální volby samozřejmě nemohou skončit tak, že všichni zvítězí. Důležité ale je, že prohra v komunálních volbách je nejméně bolestivá. Všichni kandidáti totiž nabízejí velice podobnou košili, která odpovídá našim potřebám 
a našemu vkusu. S nevolí, s jakou většina veřejnosti ohrnuje nos nad zvoleným kabátem, se to vůbec nedá srovnat. I když komunální volby mají smysl a zpravidla i dobře dopadnou, samozřejmě platí, že účast u nich je v našem volebním systému nepovinná. Pokud nevím, co je pro mne a pro mou obec dobré, mohu si dovolit luxus nechat rozhodnutí na chytřejších sousedech. Problémem nevoličů je pak jen to, že nemohou v hospodě kritizovat košili, jejíž výběr svou neúčastí předem odsouhlasili.

Řetězce nás škubou

Komora: Řetězce prodávají potraviny se stále vyššími přirážkami
Obchodní řetězce prodávají v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami. Ty se pohybují od 30 až 40 procent u pečiva nebo výsekového masa až po více než 100 procent u některých mléčných výrobků. Na tiskové konferenci to dnes uvedli představitelé Potravinářské komory. Podle jejího ředitele Miroslava Koberny by snížení marží, které jsou v Česku vyšší než v západní Evropě, pomohlo zvýšení kvality potravin. Stát by proto měl využít prostředků k jejich omezení.

---

(Radio Praha - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, radio.cz)