Ministerstvo financí řídí sebevrah

Krvavá tripartita
Autor: Ivan Hoffman

Je-li pravda, že pan ministr Kalousek míní bojovat proti zaměstnaneckým benefitům do poslední kapky krve, pak ministerstvo financí řídí sebevrah.

Anebo provokatér, co má za lubem nějakou lumpárnu, od které se snaží odvést naši pozornost. Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů hájí z praktických důvodů jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Vláda, jejímž úkolem v tripartitě je citlivě moderovat souboj těchto rivalů, by učinila nejlépe, kdyby shodu odborů se zaměstnavatelskými svazy vzala na vědomí a nedělala zbytečné potíže.

Představení, při kterém na tripartitě teče krev pana ministra kvůli stravenkám či režijním jízdenkám, je spíše fraškou, než dramatem. Líčit zaměstnanecké benefity jako nástroj ďábla a stravenku jako jízdenku do rozpočtového pekla je prostě směšné. Jde o instrument, který funguje odnepaměti, na který jsou lidé zvyklí a kterého se nechtějí vzdát právě proto. Co je na tom nepochopitelného politikovi strany, co předstírá respekt k tradicím, je nepochopitelné.

Věci nejsou tak, jak jsou, protože je to tak správné a rozumné. Často je spíše věcí společenského konsensu, obecné shody, že se cosi považuje za normální, dobré, anebo užitečné. Boj proti režijní jízdence či stravence je veden snahou obrat lidi o výhodu, na kterou prý nemají nárok. A aby nereptali, že přijdou o peníze, nabízejí se jim jakési výdajové paušály. Naproti tomu boj za zaměstnanecké benefity se stal symbolem odporu proti politikům, co všechno rozvrtají a zůstává po nich chaos, zmatek a nepořádek. Je s podivem, jak stejný politik teatrálně krvácí kvůli stravence, ale v případě astronomických benefitů z hazardu ho vidíme, jak mu z cizího krev neteče!