Libyjské dobrodružství
Autor: Ivan Hoffman
Že by libyjské dobrodružství směřovalo do finále? Zprávy o obkličování Tripolisu povstalci tomu nasvědčují, ale na místě je opatrnost.
Konflikt už se vleče půl roku a prvotní nadšení, jak v této africké zemi ovládané autoritářským podivínem zvítězí demokracie západního střihu, dávno vyprchalo. Média nakonec ztratila trpělivost s povstalci, kteří střídavě postupují a ustupují a soustředila se na vděčnější témata. Nebýt toho, že se v tom mediálně odepsaném konfliktu angažuje NATO a že podporujeme jednu stranu sporu, v tomto případě povstalce, už by po Libyi neštěkl pes.
S tím, jak hrozí pád Kaddáfího, vracejí se všechny nezodpovězené otázky. Kdo jsou rebelové, kteří se diktátora snaží svrhnout? O co jim jde? Pokud v tom nemáme jasno, proč je vyzbrojujeme a povzbuzujeme? A pokud si nyní přejeme, aby nenáviděný diktátor padl, proč jsme se s ním ještě před půl rokem bratřili? Nějaké odpovědi pravda nabízí oficiální propaganda, jenomže s tou už máme špatné zkušenosti z řady předchozích konfliktů. Vždycky je to stejné. Plamenně se řeční o svobodě a demokracii, o obraně lidských práv a jiných hodnot, aby se pak ukázalo, že ve hře je ještě cosi jiného. Například snaha kontrolovat byznys s ropou anebo zájem prodat někomu zbraně.
Možná jsou libyjští revolucionáři příjemní svobodomyslní lidé, kteří přivedou zemi, která na tom mimochodem ekonomicky nebyla špatně k ještě většímu rozkvětu. A třeba tentokrát NATO nepomáhá povstalcům proto, aby ropné společnosti uzavřely zajímavé kontrakty. Třeba jde skutečně o princip, nikoli o peníze. Možná. Skličující ovšem je, že si tím nemůžeme být jisti. Našim jménem válčí politici, kterým je těžké věřit.
Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a rádoby tak trochu spisovatele...
V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat