S fotovoltaikou už jen na střechy

Týdeník EURO, 30/2011, strana 49
S fotovoltaikou už jen na střechy
Britové končí s podporou velkých solárních elektráren. Od srpna jim snižují výkupní cenu o více než 70 procent

Skupina Conergy, dodavatel solárních systémů, měla letos v létě hodně napilno. Konkrétně její britská pobočka, kterou tato nadnárodní firma se sídlem v Hamburku (v ČR má zastoupení od roku 2009) otevřela teprve letos na jaře. V polovině července, pouhých šest týdnů od stavebního povolení, uvedla do provozu fotovoltaický park, který je a zřejmě ještě dlouho bude vůbec největší na britských ostrovech.
Pětimegawattová sluneční elektrárna v polích u obce Hawk v hrabství Nottingham byla dokončena včas – přinejmenším z pohledu majitele. Británie totiž s podporou „velké fotovoltaiky“ končí. Od 1. srpna snižuje výkupní ceny pro nové obří instalace, dotace silně omezuje i pro výkup elektřiny ze solárních panelů umístěných jinde než na střeše budov.

Nečekali, nediskutovali
Británie k omezení přistoupila přesto, že její současný systém povinných výkupních cen FIT (Feed-in tariffs) platil teprve od dubna minulého roku. Vláda změnu prosadila přes pochopitelný odpor „solárních baronů“, opozice i farmářů, kteří uvažovali o pronájmu své půdy. A na rozdíl od České republiky byla v otázce krácení podpory nekompromisní: v únoru oznámila zahájení revize dosavadního systému, v březnu zveřejnila nové tarify i termín změny a v červnu ji definitivně potvrdila.
Ministr pro energetiku a klimatické změny Chris Huhne to zdůvodnil růstem žádostí o povolení velkých fotovoltaických instalací a obavami, že dosavadní systém nebude časem schopný financovat malé projekty. „Začal se rýsovat problém, který by mohl tento systém zcela zničit. Musíme proto najít cestu, jak se vrátit k původnímu záměru smysluplné podpory,“ uvedl. Investory nicméně už v únoru ujistil, že se snížení podpory bude týkat jen velkých projektů nad 50 kWh a že nebude retrospektivní.
Solární lobbisté namítali, že změna zničí slibně se rozvíjející odvětví nebo že právě velké projekty jsou nejvíc efektivní. Opozice vládě vytkla, že neproběhla žádná diskuse.
Kabinet nicméně svůj návrh prosadil. Tarif pro výkup elektřiny z nových solárních zdrojů s instalovaným výkonem nad 250 kWh se snižuje ze 30,7 pence za kilowatthodinu na pouhých 8,5 pence, tedy o více než 72 procent.

Malé stále vítané
Podpora malých střešních instalací však bude ve Spojeném království nadále masivní. Výkupní ceny z těchto zdrojů zůstaly zatím beze změny. Jsou tak i nadále lákavým soustem, o čemž svědčí i fakt, že Britové jsou denně zavalováni informacemi, jak si pořídit vlastní fotovoltaiku, s kým uzavírat smlouvu nebo jak postupovat při pronájmu střechy.
Některá britská média už dokonce varovala čtenáře před dealery-zlatokopy. Deník Independent zmiňuje, že podle průzkumu spotřebitelské organizace Which? jsou jejich přesvědčovací praktiky ze tří čtvrtin na hranici dobrého vkusu a že často nadsazují přínos nabízeného systému co do množství vyrobené energie i návratnosti investice. „Než začnete s nějakým dodavatelem jednat, ujistěte se, že má příslušný certifikát,“ radí Independent.
Malé domácí instalace ovšem nejsou zdaleka jediné, které teď prožívají svůj boom. O střešních solárních parcích uvažují celá města, panely se instalují na nemocnicích, školách a dalších veřejných budovách. Padesátikilowattová instalace pokryje například i katedrálu v Coventry, více než 200 panelů na ploše přes 200 metrů čtverečních. Správa katedrály ji chce mít hotovu do května příštího roku a bude zřejmě spěchat – nynější tarif platí jen do dubna příštího roku. Městečko Southam v hrabství Warwick jde ještě dál: nabízí svým obyvatelům bezplatnou instalaci panelů na jejich domy, celkem jde o 21 tisíc domácností a firem.
Přestože instalované kapacity rostly ve Spojeném království během letoška třikrát rychleji než za celý loňský rok, stále představují jen 0,1 procenta celkové výroby elektřiny. Pro srovnání, v ČR je to téměř osmkrát víc.
Británie není jedinou zemí, která se snaží krotit chutě majitelů solárních „super parků“. Omezení připravuje Německo, Španělsko i Itálie. V České republice se k němu přistoupilo od letošního ledna. Ze srovnání výkupních cen je zřejmé, že velmi opatrně.

Blanka Růžičková

Staronový šéf rozhlas Petr Duhan

Staronový ředitel Českého rozhlasu chystá radikální změny. Začne už dnes

Český rozhlas má po sedmnácti měsících provizoria konečně řádného generálního ředitele. Šesti hlasy jej ve čtvrtek večer zvolila Rada ČRo, která nakonec vsadila na dosavadního prozatímního šéfa rozhlasu Petra Duhana. Ten vedl veřejnoprávní rozhlas de facto již od října 2009, kdy zastupoval dlouhodobě nemocného generálního ředitele Richarda Medka a po jeho rezignaci loni v únoru jej radní zvolili prozatímním šéfem ČRo. Duhanova protikandidátka, ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová, získala v konečné volbě dva hlasy a poslední finalista Petr Matoulek žádný.
...

Celý článek zde.

Nor Anders Behring Breivik

Nor Anders Behring Breivik se stal vrahem, o němž teď všici ví a o něhož se všici zajímají.

---

Norský smutek
Autor: Ivan Hoffman

Norská tragédie má jediné poučení. Že terorizmus nelze rozlišovat na špatný a dobrý. Ať už je teroristou kdokoli a pod jakoukoli záminkou, výsledek je stejný: mrtví a zmrzačení lidé. Že se vrazi dovolávají nějaké ideologie či víry je neomlouvá.
Na druhou stranu ideologičtí či náboženští fanatici samozřejmě nejsou představiteli myšlenkových či duchovních koncepcí. Jsou to devianti, obyčejní magoři. Nechat se od vrahů poučovat o tom, co je pro nás dobré a čeho naopak bychom se měli obávat, by nepochybně bylo absurdní.
Od pátku se svět snaží dopátrat motivů norského teroristy. Přesně kvůli tomuto mediálnímu zájmu odpaloval bomby a popravoval neozbrojené mladé lidi. Věděl, že čím odpornější bude způsob, jakým si zjedná publicitu, tím větší bude mít publikum. Tato teroristická strategie je stokrát popsána a spolehlivě funguje. Vždy se najdou lidé, kteří místo odsouzení masakru diskutují o vrahových názorech a v něčem mu dávají zapravdu. Tak to prostě je. Notoricky nás fascinuje zlo.
Na otázku, zda je možné přátelské soužití různých kultur, není jednoduchá odpověď. S jistotou víme, že není možné přátelské soužití kulturně odlišných fanatiků. Také je jasné, že v ohrožení jsou ti, kteří odmítají zlo, odmítají nenávidět a proviňují se přátelstvím a tolerancí. Podobně jako se norskému vrahovi ošklivili mírumilovní Norové, nenávidí islámští teroristé mírumilovné Araby.
Skutečná hranice asi neprobíhá mezi kulturami a národy. Probíhá mezi lidmi mírumilovnými a lidmi nesnášenlivými. Norský smutek je i našim smutkem. Co se stalo Norům, hrozí i nám. O lidi, libující si v nenávisti, nemáme nouzi. A hodných, které k smrti nenávidí, je zde také hodně.

---

Z mailového zpravodajství ČRo:

Nor Breivik chtěl zbraně pro útoky v Norsku koupit v Praze
Nor Anders Behring Breivik chce v pondělí před soudem vysvětlit, proč se rozhodl k pátečnímu masakru, při němž v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya zabil 93 lidí. Internetem kolují výňatky z rozsáhlého manifestu, v němž Breivik popisuje své přátele, motivaci a obsáhlé přípravy. Vyplývá z nich, že v srpnu 2010 byl ve fázi, kdy si chtěl obstarat zbraně a munici, a věnoval tomu několikadenní pobyt v Praze, zřejmě na přelomu srpna a září 2010. Vycházel jen z dokumentů a informací získaných po internetu a odjel do Prahy jako do ideálního místa, kde se dají nelegálně obstarat zbraně i drogy. Po pěti dnech ale prý zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě. "Lidi, které jsme oslovil, byli nervózní a mysleli, že jsem buď policista nebo naprostý pitomec. Musel jsem přehodnotit svůj přístup. Začal jsem špatně. Kdykoli se snažíte navázat kontakty na zbraně, nebuďte nikdy moc přímočaří," uvádí. Po několikadenní zkušenosti Breivik o Praze píše takto: "To město není vůbec nebezpečné. Nechápu, proč BBC v dokumentu o něm informuje tak nepřesně. Ve skutečnosti se tady cítím bezpečněji než v Oslu." Nor nakonec dospěl k tomu, že si může zbraně koupit legálně doma, a k tomu se také po pražské anabázi rozhodl.
Česká policie dosud z Norska neobdržela oficiální cestou informace o loňském pobytu Nora Anderse Behringa Breivika v Praze. Pokud informace obdrží, bude se jimi zabývat a prověřovat je, řekl ČTK mluvčí policejního prezidia Jan Melša. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert potvrdil, že je civilní kontrarozvědka v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace. Doplnil, že protiextremistická sekce kontrarozvědky nezaznamenala oživení české extremistické scény nebo propojení českých extremistů s norskými v souvislosti s událostmi v Oslu.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš v České televizi upozornil na to, že dle verze manifestu, kterou měl k dispozici on, se Breivik odvolává i na určité ideové zdroje z ČR. "Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovětizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potencionálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a dnes už téměř nefunkční Národní stranu," řekl Mareš.

Lidé pokládají květiny a zapalují svíce před norskou ambasádou
Před norským velvyslanectvím v pražské Hellichově ulici hoří svíčky, které tam lidé umístili k uctění památky obětí páteční střelby na ostrově Utöya. Památku zastřelených účastníků mládežnického tábora norských socialistů uctili obyvatelé Prahy také květinami. V neděli v poledne se před ambasádou shromáždilo několik desítek mladých sociálních demokratů. Před vchod do budovy položili květiny a svíčky. Poté postáli před velvyslanectvím při symbolické minutě ticha. Oběti střelby na ostrově Utöya znali mladí čeští socialisté ze společných zahraničních akcí.
Prostřednictvím dopisů kondolovali Norsku také vysocí představitelé české politiky. Prezident Václav Klaus se o událostech dozvěděl na své konferenční cestě po Austrálii. V sobotu zaslal kondolenční telegram norskému králi Haraldu V. Premiér Petr Nečas kondoloval norskému předsedovi vlády Jensi Stoltenbergovi v dopise, v němž odsoudil jakýkoliv projev extrémního násilí. Soustrast pozůstalým vyjádřili také předseda Senátu Milan Štěch a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.