Nor Anders Behring Breivik

Nor Anders Behring Breivik se stal vrahem, o němž teď všici ví a o něhož se všici zajímají.

---

Norský smutek
Autor: Ivan Hoffman

Norská tragédie má jediné poučení. Že terorizmus nelze rozlišovat na špatný a dobrý. Ať už je teroristou kdokoli a pod jakoukoli záminkou, výsledek je stejný: mrtví a zmrzačení lidé. Že se vrazi dovolávají nějaké ideologie či víry je neomlouvá.
Na druhou stranu ideologičtí či náboženští fanatici samozřejmě nejsou představiteli myšlenkových či duchovních koncepcí. Jsou to devianti, obyčejní magoři. Nechat se od vrahů poučovat o tom, co je pro nás dobré a čeho naopak bychom se měli obávat, by nepochybně bylo absurdní.
Od pátku se svět snaží dopátrat motivů norského teroristy. Přesně kvůli tomuto mediálnímu zájmu odpaloval bomby a popravoval neozbrojené mladé lidi. Věděl, že čím odpornější bude způsob, jakým si zjedná publicitu, tím větší bude mít publikum. Tato teroristická strategie je stokrát popsána a spolehlivě funguje. Vždy se najdou lidé, kteří místo odsouzení masakru diskutují o vrahových názorech a v něčem mu dávají zapravdu. Tak to prostě je. Notoricky nás fascinuje zlo.
Na otázku, zda je možné přátelské soužití různých kultur, není jednoduchá odpověď. S jistotou víme, že není možné přátelské soužití kulturně odlišných fanatiků. Také je jasné, že v ohrožení jsou ti, kteří odmítají zlo, odmítají nenávidět a proviňují se přátelstvím a tolerancí. Podobně jako se norskému vrahovi ošklivili mírumilovní Norové, nenávidí islámští teroristé mírumilovné Araby.
Skutečná hranice asi neprobíhá mezi kulturami a národy. Probíhá mezi lidmi mírumilovnými a lidmi nesnášenlivými. Norský smutek je i našim smutkem. Co se stalo Norům, hrozí i nám. O lidi, libující si v nenávisti, nemáme nouzi. A hodných, které k smrti nenávidí, je zde také hodně.

---

Z mailového zpravodajství ČRo:

Nor Breivik chtěl zbraně pro útoky v Norsku koupit v Praze
Nor Anders Behring Breivik chce v pondělí před soudem vysvětlit, proč se rozhodl k pátečnímu masakru, při němž v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya zabil 93 lidí. Internetem kolují výňatky z rozsáhlého manifestu, v němž Breivik popisuje své přátele, motivaci a obsáhlé přípravy. Vyplývá z nich, že v srpnu 2010 byl ve fázi, kdy si chtěl obstarat zbraně a munici, a věnoval tomu několikadenní pobyt v Praze, zřejmě na přelomu srpna a září 2010. Vycházel jen z dokumentů a informací získaných po internetu a odjel do Prahy jako do ideálního místa, kde se dají nelegálně obstarat zbraně i drogy. Po pěti dnech ale prý zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě. "Lidi, které jsme oslovil, byli nervózní a mysleli, že jsem buď policista nebo naprostý pitomec. Musel jsem přehodnotit svůj přístup. Začal jsem špatně. Kdykoli se snažíte navázat kontakty na zbraně, nebuďte nikdy moc přímočaří," uvádí. Po několikadenní zkušenosti Breivik o Praze píše takto: "To město není vůbec nebezpečné. Nechápu, proč BBC v dokumentu o něm informuje tak nepřesně. Ve skutečnosti se tady cítím bezpečněji než v Oslu." Nor nakonec dospěl k tomu, že si může zbraně koupit legálně doma, a k tomu se také po pražské anabázi rozhodl.
Česká policie dosud z Norska neobdržela oficiální cestou informace o loňském pobytu Nora Anderse Behringa Breivika v Praze. Pokud informace obdrží, bude se jimi zabývat a prověřovat je, řekl ČTK mluvčí policejního prezidia Jan Melša. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert potvrdil, že je civilní kontrarozvědka v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace. Doplnil, že protiextremistická sekce kontrarozvědky nezaznamenala oživení české extremistické scény nebo propojení českých extremistů s norskými v souvislosti s událostmi v Oslu.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš v České televizi upozornil na to, že dle verze manifestu, kterou měl k dispozici on, se Breivik odvolává i na určité ideové zdroje z ČR. "Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovětizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potencionálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a dnes už téměř nefunkční Národní stranu," řekl Mareš.

Lidé pokládají květiny a zapalují svíce před norskou ambasádou
Před norským velvyslanectvím v pražské Hellichově ulici hoří svíčky, které tam lidé umístili k uctění památky obětí páteční střelby na ostrově Utöya. Památku zastřelených účastníků mládežnického tábora norských socialistů uctili obyvatelé Prahy také květinami. V neděli v poledne se před ambasádou shromáždilo několik desítek mladých sociálních demokratů. Před vchod do budovy položili květiny a svíčky. Poté postáli před velvyslanectvím při symbolické minutě ticha. Oběti střelby na ostrově Utöya znali mladí čeští socialisté ze společných zahraničních akcí.
Prostřednictvím dopisů kondolovali Norsku také vysocí představitelé české politiky. Prezident Václav Klaus se o událostech dozvěděl na své konferenční cestě po Austrálii. V sobotu zaslal kondolenční telegram norskému králi Haraldu V. Premiér Petr Nečas kondoloval norskému předsedovi vlády Jensi Stoltenbergovi v dopise, v němž odsoudil jakýkoliv projev extrémního násilí. Soustrast pozůstalým vyjádřili také předseda Senátu Milan Štěch a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.