Slyší tu někdo, že jsou lidé nespokojení?

Loučení s maskou
Autor: Ivan Hoffman

Dnes naposled je v našich autolékárničkách povinně resuscitační maska. Hodilo by se tedy bilancovat, kolik zachránila lidských životů anebo alespoň kolikrát byla použita.

Anebo zda se o její použití někdo alespoň pokusil. Rovněž by bylo zábavné vědět kolik motoristů novou lékárničku nikdy neotevřelo a široce diskutovanou resuscitační masku tím pádem nikdy nevidělo. Odpovědí na podobné otázky se ale těžko dočkáme. Maska opouští lékárničky, ve kterých ovšem většinou zůstane, neslavně. Její zdravotnická mise skončila fiaskem.

Kvůli pomůcce, která mimochodem má ochránit pomáhajícího, nikoli zachraňovaného, zaplatili motoristé přes dvě miliardy korun. Něco se pak nejspíše ještě vybralo na pokutách. Kdo totiž neměl novou lékárničku s maskou, riskoval dvě tisícovky. A právě kolem nákladnosti masky, která se ukázala být zbytečnou, běží veškerá debata. Šlo o horlivost nějakého úředního pitomce, anebo o promyšlený tunel do našich peněženek? Převažuje pocit, že v podobných případech jde o promyšlenou akci, za šikanováním občanů stojí čísi plán, jak si namastit kapsu.

Jelikož výměna vyhovujících lékárniček nebyla dobrovolná, řidičům by se z důvodu nesmyslnosti výměny měly vracet peníze. Je zvláštní, že s tím odpovědní činitelé nepřišli sami a automaticky. Že by počítali s tím, že jim to projde? Nejdůležitější na celém tom loučení s resuscitační maskou je, že pokud nebudeme trvat na vrácení peněz, bude to pro vykutálené úředníky výzva, aby na nás zkusili něco podobného v bleděmodrém či v oranžovém i příště. Abychom se pro peníze netrousili na ministerstvo dopravy po jednom, platíme si poslance, aby zjednali pořádek. My čekáme pošťáka s penězi.