Zájem o člověka

Zájem o člověka
Autor: Ivan Hoffman

Důvod, proč současná vláda pracuje na sociální reformě, trefně popsal ministr práce a sociálních věcí když řekl, že se u nás „20 let nikdo nezajímal o to, jak žijí lidé, které dlouhodobě živí stát“.

Podle ministra je to špatně. Má samozřejmě pravdu. Úředníci hospodaří s veřejnými prostředky a měli by kdykoli umět doložit, že byly použity rozumně, že nebyly zneužity. Lidi, které dlouhodobě živí stát, lze rozdělit na dvě skupiny. Do té první patří příjemci různých podpor, dávek a příspěvků. Do druhé pak příjemci státních zakázek, tedy peněz, za které stát pro občana pořizuje různé služby a investice.

Nezájem státu o první skupinu způsobil, že je u nás téměř nejnižší chudoba v Evropě. Nezájem o skupinu druhou vedl k obrovské korupci, k manipulaci výběrových řízení a v konečném důsledku k vyhazování veřejných peněz oknem, na což 20 let doplácí střední vrstva. Když se teď stát míní zajímat o „lidi, které dlouhodobě živí“, myslí se tím ta první skupina. Určitě se odhalí rozsáhlé zneužívání systému. Na dávkách a podporách se ušetří. A vedlejším důsledkem bude větší chudoba, srovnatelná s praxí v EU.

Pokud se ovšem stát nezačne zajímat i o tu druhou skupinu “ lidí, které dlouhodobě živí“, čili o ty, kteří z veřejných rozpočtů vysávají miliardy, sociální reforma bude na nic. Tedy z pohledu střední třídy, které se dvacet let podsouvá, že doplácí na různé flákače, nemakačenky a nepřizpůsobivce. Co se v rozpočtu ušetří, střední třída neuvidí, protože to zmizí v bezedných kapsách miliardářů. Někde se ale začít musí a srovnat do latě chudinu je snazší mise. Zda chvályhodný zájem o člověka vládě vydrží i v případě vlivných tunelářů je ve hvězdách.

Europroblém

Europroblém
Autor: Ivan Hoffman

Už jsme dávno uvykli zvěstem, jak to s Eurem a Evropou vypadá bledě. Krizi prý způsobuje zadlužení těch nejvíce zadlužených.

Protože jsou ale zadluženi všichni a jen na rozmaru trhu záleží, kdo zbankrotuje dříve a kdo později, nemá valnou cenu ukazovat třeba na Řecko štítivě prstem. Stejně je jasné, že problém není na straně dlužníků, nýbrž vykutálených věřitelů. Ne my, ale banky mají problém. Nejen že nic užitečného nevyrábějí, nic důmyslného nevytvářejí, nic pěkného nestaví, ale navíc i to jediné co svedou, tedy nemravnou lichvu, dokonale zpackaly. Dluhová past, kterou finančníci nastražili na jednotlivé občany, firmy i celé státy, sklapne tak, že právě bankéři dostanou po prstech. Říká se tomu podnikatelské riziko, ale výstižnější by bylo zasloužený trest.

Než dojde ke kolapsu, budeme ještě svědky řady pokusů, jak zachránit, anebo alespoň udržovat na přístrojích systém, o kterém si jednou určitě budeme povídat jako o systému vadném, nemorálním a zločinném. V současnosti není možné restartovat mrznoucí ekonomiky ani vrátit státům co hrají druhé housle důstojné postavení odpovídající potřebám občanů. Je to proto, že za peníze, které dlužíme jako jednotlivci i jako celé státy finančníkům, ručíme vším, co máme a snad i vším čím jsme.

Europroblémem není rozmařilost Evropana, nýbrž jeho virtuální zotročení. Dílem doplácíme na opičení se po Americe, která se tu líčila jako zářný vzor, místo aby sloužila jako odstrašující příklad. Hlavní díl viny je ale na nás. Místo abychom tu bankovní absurditu svrhli, servilně se na ní snažíme přiživit. A opět jako jednotlivci i jako celé státy. A že ta past sklapne i s námi? Naprosto po zásluze, přátelé!

Očekávali jsme to...

Vláda schválila novelu zákona o vojácích z povolání
Novelu zákona o vojácích z povolání, která mimo jiné ruší příspěvky vojákům na přestěhování, schválila ve čtvrtek vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Nečas (ODS). Zrušením příspěvku plánuje ministerstvo obrany každoročně ušetřit okolo 12,5 milionu korun. Novela také mimo jiné navrhuje, aby vojáci, kteří armádu opustí dříve než po dvou letech, dopláceli část nákladů na používanou výstroj a nabízí i další úsporná opatření. O předloze nyní rozhodne parlament. Novela také právně zakotvuje povinnost resortu zajistit vojákům v armádních zahraničních operacích přiměřený kontakt s blízkými, například elektronickou poštou a podobně. Norma by podle představ ministerstva obrany měla začít platit už od počátku příštího roku. Navržená úprava má nově stanovit, že voják je povinen ve vojenských objektech ve službě i mimo ni nepít alkohol a neužívat drogy. Kouření bude povoleno jen ve vyhrazených prostorách. Vojáci budou navíc povinni se na rozkaz nadřízeného podrobit testu na přítomnost alkoholu či návykových látek. Důvodová zpráva ministerstva obrany k novele upozornila na to, že příspěvek při přestěhování plnil svou úlohu v době před zavedením přídavku na bydlení. Protože ten kompenzuje i zvýšené výdaje vojáků spojené s přestěhováním do nového místa výkonu služby, je možné příspěvek na stěhování zrušit.

---

Citováno z mailového zpravodajství ČRo