Křesťanské řešení

He bore our suffering.
On nesl naše utrpení.
Iz 53,4

Křesťanské řešení
Autor: Ivan Hoffman

Velký pátek, den ukřižování Krista u nás není státním svátkem z jednoduchého důvodu. Jsme státem, který se nehlásí ke křesťanství, pouze ho toleruje. Spíše než se závazkem milovat bližního se stát identifikuje s bujarým vítáním jara. Proto pondělní volno. Křesťané se bez pracovního volna obejdou, ale koledníkům, zmoženým podávaným občerstvením je nezbytné dát šanci na zotavení.
Velký pátek žádná veselice není. Křesťané věří, že Kristus neskončil na kříži proto, že byl neopatrný a nechal se chytit, ale proto, že se obětoval za lidské hříchy. Dále věří, že vzkříšení, které následovalo po ukřižování, je Božím vzkazem, že smrtí lidský život nekončí, že existuje život po životě. Bez tohoto velikonočního předpokladu by veškerá přikázání a zásady zjevené Kristem nedávaly hlubší smysl, neboť smrtí by vše, v čem věřící duchovně následoval Krista, vyšlo vniveč. A právě s ohledem na perspektivu života věčného může být Kristus ve svých nárocích tak radikální a nekompromisní, jak to známe z evangelií.
Problémy dnešního krvácejícího světa mají jednoduché křesťanské řešení. Spočívá v nezabíjení, v lásce k nepříteli, smíření se s tím, že Kristus se neobětoval za lidi spravedlivé, spořádané a úspěšné, ale za ty poslední, kterých si společnost necení a kterými pohrdá. Co je ale nejhorší, Kristus nic neříká o tom, že by za určitých okolností jeho řešení nefungovalo. Příkaz milovat nepřítele nesouvisí s tím, zda nám nepřítel lásku opětuje. A příkaz nezabít člověka platí, i když tento chce zabít mne. V evangeliu není nic o přiměřené obraně, nic o spravedlivé odplatě. „Mé království není z tohoto světa", řekl Kristus svým učedníkům a tak to zůstalo dodnes.

Půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním

V ČR žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním
V Česku žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, třetina obyvatel se někdy s duševní nemocí léčila. Většina péče se soustřeďuje do velkých psychiatrických nemocnic, dříve léčeben. Podle řady průzkumů je stav péče v Česku v některých aspektech horší než u ostatních evropských států. Na psychiatrii jde v Česku podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 2,6 procenta peněz zdravotního pojištění, ze zhruba 220 miliard Kč je to necelých šest miliard ročně. Průměr zemí OECD, včetně rozvojových, je 3,5 procenta, vyspělé dávají i osm procent.

---

(Radio Praha - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí)

Politické kšefty

Naivní primátorka
Autor: Ivan Hoffman

Slíbit otevření tunelu Blanka je velice naivní. Termín, za který se zaručila primátorka Krnáčová, byl v pořadí sedmý a otázka stála, z jakého důvodu se neotevře tentokrát. Odpověď je nečekaná - provozu brání vodou poničené kabely.
Dodavatelé zhotovitelé, projektanti i kontroloři už o problému, ze kterého se vzájemně nepřímo obviňují, dávno vědí, ale nikoho z nich nenapadlo informovat o poničených kabelech politiky, chystající se slavnostně přestřihnout pásku, například paní primátorku. Ta se pochopitelně cítí trapně čemuž lze přičíst její nevrlý komentář, že kabely pro tunel navrhoval asi nějaký debil.
Z vyjádření aktérů kabelové frašky víme, že navržené kabely odpovídají podmínkám prostředí, které bylo definováno, dodavatel že se držel projektu a kabely nainstaloval řádně. Hlavní stavitel pak odmítá tvrzení dodavatele, že by prostředí pro montáž nebylo v souladu se zadáním, a o žádné vodě, ve které by se měsíce máčely kabely, prý nemůže být řeči. Žádné nesrovnalosti ohledně kabelů pak politikům na pražské radnici nenahlásil správce stavby, kterého si magistrát na kontrolu tunelářů najal. Vše je tedy OK až na to, že podle soudního znalce pana Jiřího Fialy bude třeba prakticky všechny kabely, tedy stovky kilometrů vyměnit.
Asi je dobré připomenout, že pravým smyslem tunelu Blanka je čerpání veřejných prostředků, nikoli řešení dopravy, či služba motoristům. Na výměně kabelů někdo vydělá, ať už jsou ty položené doopravdy vadné, anebo jim dohromady nic není. Peníze na výměnu půjdou pochopitelně opět z městské kasy, neboť Praha soudy se stavebníky zkrátka nevyhrává. A žádný debil se nenajde, neboť v tomto byznysu se debilové nepohybují.

A ještě komentář ke komentáři:
Montéři kabelů se určitě ozvali a hlásili problém svým šéfům, a ti zase svým šéfům. A někde v té hierarchii šéfu nejspíš zaznělo něco ve smyslu: "Nebuď debil, až to budeme předělávat, budeme mít další dobře zaplacenou práci...", no a vzhledem k tomu, že o dobře zaplacenou práci je zájem, "drželi basu" všichni...