Kdyby si nacisté vybrali čtyřlístek
Magazín Pátek Lidových novin
21. května 2010
Každý mírně vzdělaný člověk ví, že svastiku najdete na mnoha místech planety. Ale démon zneužitého symbolu je tak silný, že vás stejně zamrazí, když ho uvidíte na každé sošce, čepici či obchůdku.
Asi pětiletý kluk z indického Sikkimu měl na čepici vyšitý hakenkrajc. Hitlerjugend pod Kančendžengou? V nepálském Káthmándú mi nabízeli huňaté svetry z jačí vlny s mohutnou svastikou na prsou. Nová kolekce Thor Steinar? Další hakenkrajc mě praštil od očí v Dárdžilingu na plechových vratech garáže. Parkuje tu snad wehrmacht?!
Šokující zážitky mívají často banální vysvětlení. Coby náboženský a mystický symbol svastiku odedávna užívaly prakticky všechny velké světové kultury – a to levotočivou i pravotočivou. Jako univerzální symbol zřejmě vznikla nezávisle na více místech světa. Může za to Jungovo kolektivní nevědomí? Nebo má pravdu astronom Carl Sagan, odvozující svastiku od komety se čtyřmi pásy tryskajících plynů, kterou prý před tisíciletími pozorovali lidé na celé planetě? Jisté je, že svastika zdobila keramiku rané doby bronzové, předkřesťanské hroby v Británii i keltské zbraně nalezené na území dnešního Německa. Heinrich Schliemann ji objevil ve vykopávkách Tróje. První křesťané svastikou v dobách pronásledování nahrazovali kříž a interpretovali ji jako znamení čtyř apoštolů s Kristem uprostřed. Uctívali ji i američtí Navahové spolu s Aztéky a Mayi.
Nejvíc se ale svastika rozšířila v Asii. Tibeťané ji kreslí nad domovní dveře, Vietnamci a Číňané jí zdobí Buddhovy sochy. V roce 1922 vznikla v Pekingu společnost Červená svastika, která trpícím pomáhá stejně ušlechtile jako náš Červený kříž. V Indii narazíte na svastiku doslova na každém kroku. Je na zdech chrámů, na autobusech a rikšách, na dlaždičkách, přívěscích, plakátech a samolepkách... Ve městě Džajsalmér jsem spal v hotelu Swastika, v Ahmadábádu listoval katalogem firmy Swastik Industries a v chrámech na Pálitáně sledoval džinistické mnichy, kteří na oltářích vytvářeli svastiky z rýžových zrnek.
Děsí vás to? Tahle svastika má pozitivní náboj. Znamená sluneční kotouč, čtyři světové strany, vývoj lidské duše k dokonalosti, jednotu protikladů... Je symbolem štěstí a dobra. O sto osmdesát stupňů se to převrátilo až v dubnu 1920, kdy se pravotočivá svastika stala oficiálním symbolem německé NSDAP. Adolf Hitler v knizeMein Kampf popisuje, jak vymýšlel rozložení barev, proporce a natočení „hakenkrajcu“. Neuvádí ale, kde k němu přišel.
Teorií je hned několik. Spatřil Hitler svastiku v benediktinském chrámu v rakouském Lambachu, kde prožil část dětství? Seznámil ho s ní člen okultní společnosti Thule Friedrich Krohn, germánský mystik Guido von List nebo „buddhistický zasvěcenec“ a bývalý německý vyslanec v Japonsku Karl Haushofer? Když se to snažíte zjistit, utopíte se v záplavě blábolů. Dočtete se třeba, že Hitler byl ve skutečnosti avatárem (vtělením) hinduistického boha Višnua nebo že byl černokněžníkem, který chtěl magickou sílu svastiky zneužít k ovládnutí světa.
Jisté je jen to, že ukradený symbol dobra nacisté naplnili děsivým obsahem. Stigmatizovaná ikona je dnes zakázána v Německu, Maďarsku, Polsku a dalších zemích. A strach ze svastiky vede k absurdním koncům – německá policie před časem vyšetřovala antifašisty, kteří prodávali samolepky s obrázkem boty, která svastiku rozdupává. Především to ale způsobuje střet kultur. V roce 2002 popudily Kanaďany čínské figurky pandy se svastikou na prsou. V roce 2007 zachvátilo zděšení španělské zákazníky módní firmy Zara, která – nic zlého netušíc – dovezla z Indie tašky se „závadovým“ symbolem.
Zatím poslední „válka“ o svastiku vypukla na jaře 2007. Německo, které tehdy předsedalo EU, se ji pokusilo zakázat v celé Unii. Vyvolalo tím protesty hinduistů, podle nichž šlo o projev západní arogance, pošlapávající historický význam asijského znamení. „Pět tisíc let byla svastika symbolem míru – přesně naopak, než co z ní na pětadvacet let udělal Hitler,“ zlobil se Ramesh Kallidai z Britského hinduistického fóra. „Zakázat svastiku je stejný nesmysl, jako kdyby chtěl někdo zakázat křesťanský kříž jen proto, že ho v Americe zapaluje Ku-klux-klan, aby vystrašil černochy. Jak by se to Evropanům líbilo?“
Ten spor je tragický i směšný zároveň. Symboly jsou přece jen „nádoby“, do kterých se dá podle potřeby nalít prakticky libovolný obsah. Asiaté mají pravdu – pokusy o zákaz „jejich“ svastiky znamenají, že Hitler vlastně vyhrál. Vnutil Evropě totalitní způsob uvažování a připravil nás o svobodu projevu. Kdyby si nacisté vybrali čtyřlístek, považovali bychom ho snad dnes za symbol neštěstí? I proto se mi líbí přístup newyorského karikaturisty Sama Grosse, který vydal knihu 120 veselých obrázků svastiky. Smích léčí. Když hakenkrajc zredukujete na něco směšného, přestane přitahovat ty, kdo by v něm rádi znovu viděli klíč k ovládnutí světa?
Ivan Brezina, redaktor časopisu Maxim
Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a rádoby tak trochu spisovatele...
V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)
pondělí 24. května 2010
sobota 8. května 2010
Trpkost ve zlaté kleci
Týdeník EURO, 15/2010, strana 82
USA
Trpkost ve zlaté kleci
Manželky manažerů z Lehman Brothers popisují partnerský život ve stínu banky
Bot od Jimmyho Choo či Manola Blahnika měly tolik, že by pohodlně zásobily velký luxusní butik. Kromě obrovského domu poblíž New Yorku mohly trávit čas i v Karibiku nebo v Aspenu. Pokud nechtěly, nikdy nemusely ani prostřít k večeři – legie služebnictva byly přichystány kdykoli na cokoli. Na první pohled vypadal život manželek vysoce postavených manažerů padlé banky Lehman Brothers jako nadpozemská idylka. Jak už to tak ale bývá, některé věci k závidění nebyly. Dokud jejich partneři nosili ročně domů až desítky milionů dolarů, žádná z manželek si nedovolila frustraci otevřeně ventilovat, aby svému choti nenamydlila při kariérním vzestupu schody. Rok a půl poté, co skoro 160 let starou banku v září 2008 torpédovala finanční krize, už dámy ostych ztratily. A ze svých pocitů se vypovídaly novinářce Vicky Wardové. Úryvky z chystané knihy otiskl americký magazín Vanity Fair.
V bance šéf, doma dement
Výkonný šéf banky Dick Fuld, který byl u jejího pádu v polovině předloňského září, se netajil svou filozofií, že šťastný domov a partnerský vztah je pro pracovní nasazení jeho lidí klíčovou věcí. Ti manažeři, kteří sňatek odsunuli až do středního věku, mu nepokrytě dělali starosti. Sám Fuld žil ve šťastném – alespoň navenek – svazku s manželkou Kathy, která původně v Lehman Brothers pracovala. Fuld byl paradoxně kvůli jejímu půvabu proti tomu, aby do banky nastoupila. „Někoho bude rozptylovat, vezme si ho a firmě bude k ničemu,“ prorokoval, aniž tušil, že mluví o sobě. V manželském svazku žijí přes třicet let a narodily se jim tři děti. Podle svědectví jeho kolegů se při služebních cestách do Asie, kdy ostatní po večeři odcházeli za gejšami, nejvyšší šéf vracel sám do svého pokoje. A své manželce zvedl telefon během jakéhokoli jednání. Jednu věc však nesnášel. Rodinné spory před cizími lidmi. „Klidně se mnou doma nesouhlaste, jak chcete. Říkejte o mně, že jsem dement. Nikdy své stížnosti ale neventilujte na veřejnosti,“ říkal údajně Fuld svým dětem. Měl také potřebu kontrolovat, zda rodinné štěstí zažívají i jeho ovečky. Když vycítil, že někdo z jeho podřízených není ve své kůži, nenápadně se vyptával na příčiny.
Milujeme moderní umění
Daní za mimořádnou životní úroveň byl pro manželky především fakt, že se svých manželů musely vzdát ve prospěch zaměstnavatele. To znají i manželky českých manažerů. V Lehman Brothers ale dovedli tento stav téměř k absurditě. „Jako manželka od Lehmanů jste děti vychovávala sama. O samotě jste si děti v nemocnici porodila. A čekalo se od vás, že na společenských akcích budete šťastná, usměvavá a bude vám to slušet. I když byste ve skutečnosti někoho nejradši uškrtila,“ shrnula dojmy Karin Jacková, jejíž choť Brad Jack byl šéfem bankovní divize a později jedním z Fuldových zástupců. Když se potřebovali přestěhovat, zařídila to sama. Když na ni přišly porodní bolesti, on musel zůstat sedět na jednání s kolegy z Hongkongu. Paní Jacková to ale svému manželovi nikdy nevyčetla – oba moc dobře věděli, že „kdybyste udělali osobní rozhodnutí, které by poškodilo Lehmany, skončili byste“. Když mělo jedno z jejich dětí záchvat vyvolaný horečkou, nemohla ho Karin doprovodit k lékaři, protože měli na večer naplánovanou prohlídku nového sídla Joea Gregoryho, dalšího z čelných manažerů banky. A nepřítomnost jeho krásnější polovičky by Jacka mohla kariérně poškodit. Samozřejmostí byla i charita. Kathy Fuldová byla velkou obdivovatelkou moderního umění a nadšenou příznivkyní newyorského Musea moderního umění (MoMA). Ještě před tím, než se banka pod vedením jejího muže potopila, dotáhla to až do vedení této slavné kulturní instituce. Pro manželky ostatních bankéřů to znamenalo jediné – navštěvovat výstavy a projekce v MoMA, seč jim síly stačily, a „dobrovolně“ muzeum obdarovávat penězi. Kolik, to jim prý bylo přesně řečeno. Když se zmíněný Joe Gregory podruhé oženil a jeho manželkou se stala Niki Golodová, která přežila rakovinu prsu, neoficiálním pravidlem se staly příspěvky na boj proti této nemoci.
Slabé kusy ve stádu
Obávanou každoroční akcí byl letní výlet na ranč Fuldových v Sun Valley ve státě Idaho. A to nejen kvůli náročnému turistickému výšlapu v horách, z něhož se nešlo omluvit. Pravidelné setkání vedení banky bylo pro něžné polovičky nepsaným závodem v oblékání, uhlazených společenských řečech a intrikách. To, která z žen si s kterou sedne do limuzíny při odjezdu z letiště na ranč, nebylo jen tak. Naopak, šlo o jakýsi mikrosvět, který ve zmenšeném měřítku ukazoval, jakým směrem se budou ubírat vnitřní boje mezi bankéři. Jedna z manželek, která si z celkem pochopitelných důvodů přála zůstat skryta, novinářce popsala konkrétní příklad: Niki Gregoryová při jednom dostaveníčku v Sun Valley všemožně ignorovala Marthu McDadeovou, jejíž manžel velel jedné z divizí banky a nakonec se těsně před krachem stal jejím prezidentem. Další z přítomných, Karin Jacková, napjatou situaci vyhodnotila tak, že se Gregory chystá McDadea přeřadit na nižší pozici nebo vyhodit. Což byla pravda a Herbert McDade se záhy poroučel. Zamýšlená degradace se ale příliš nezdařila, protože McDadeovi se v nové pozici tak dařilo, že svůj vliv v Lehman Brothers naopak posílil. „Ony prostě nemohly skrýt opovržení někým, o kom věděly, že je na cestě dolů. Byly jako stádo, které za sebou nechává kus se zlomenou nohou,“ popsala trefně jedna z někdejších „Lehmanových manželek“.
Konec a rozvod
Všímavou paní Jackovou, respektive jejího manžela, nakonec před sedmi lety postihl podobný osud. Začalo to změnou zasedacího pořádku na dobročinném večeru pořádaném bankou a pokračovalo poněkud upjatým žertováním na účet Brada Jacka, „mylným“ vynecháním jeho chotě z výletu po Sun Valley a nadobro odloženým výletem manželského páru s Fuldovými do Kalifornie. „Netuším, co se chystá, ale to, co se děje mně, je symbolem toho, co čeká tebe,“ varovala prý Karin Jacková svého manžela. Opět správně. V roce 2004 jej nejprve pracovně degradovali a zhruba po roce odešel Brad Jack sám. S odstupným ve výši 80 milionů dolarů. Fakt, že se manželé několik let nato rozvedli, už je jen nepodstatným zakončením příběhu. Tím, kdo se smál, ovšem nikoli naposledy a dlouho, byla Niki Gregoryová, jejíž životní druh se místo Jacka stal prezidentem společnosti. Manželky, jejichž druhové se z banky poroučeli, záhy také zjistily, že to s přátelstvím na Wall Streetu není zase tak žhavé. Jejich „kamarádky“, s nimiž chodily po obchodech a doplňovaly své sbírky starožitností, je najednou neznaly. Tento osud nakonec postihl i Kathy Fuldovou. Její manžel skončil stejně jako Lehman Brothers. Po krachu banky sice zůstala ve výboru MoMA, musela se ale vzdát nadějí na předsednické křeslo. Za posledních osmnáct měsíců museli Fuldovi prodat cennosti a nemovitosti v hodnotě desítek milionů dolarů. A její choť, přezdívaný Gorila z Wall Streetu, to stačil dotáhnout mezi „25 lidí, kteří mohou za finanční krizi“ – podle magazínu Time. Z pohledu řadových zaměstnanců je i dnes jejich majetek závratně vysoký. To, jak hluboko se jim společenský debakl v americké high society zaryl do duše, asi vědí jen oni sami.
Eva Jarešová
USA
Trpkost ve zlaté kleci
Manželky manažerů z Lehman Brothers popisují partnerský život ve stínu banky
Bot od Jimmyho Choo či Manola Blahnika měly tolik, že by pohodlně zásobily velký luxusní butik. Kromě obrovského domu poblíž New Yorku mohly trávit čas i v Karibiku nebo v Aspenu. Pokud nechtěly, nikdy nemusely ani prostřít k večeři – legie služebnictva byly přichystány kdykoli na cokoli. Na první pohled vypadal život manželek vysoce postavených manažerů padlé banky Lehman Brothers jako nadpozemská idylka. Jak už to tak ale bývá, některé věci k závidění nebyly. Dokud jejich partneři nosili ročně domů až desítky milionů dolarů, žádná z manželek si nedovolila frustraci otevřeně ventilovat, aby svému choti nenamydlila při kariérním vzestupu schody. Rok a půl poté, co skoro 160 let starou banku v září 2008 torpédovala finanční krize, už dámy ostych ztratily. A ze svých pocitů se vypovídaly novinářce Vicky Wardové. Úryvky z chystané knihy otiskl americký magazín Vanity Fair.
V bance šéf, doma dement
Výkonný šéf banky Dick Fuld, který byl u jejího pádu v polovině předloňského září, se netajil svou filozofií, že šťastný domov a partnerský vztah je pro pracovní nasazení jeho lidí klíčovou věcí. Ti manažeři, kteří sňatek odsunuli až do středního věku, mu nepokrytě dělali starosti. Sám Fuld žil ve šťastném – alespoň navenek – svazku s manželkou Kathy, která původně v Lehman Brothers pracovala. Fuld byl paradoxně kvůli jejímu půvabu proti tomu, aby do banky nastoupila. „Někoho bude rozptylovat, vezme si ho a firmě bude k ničemu,“ prorokoval, aniž tušil, že mluví o sobě. V manželském svazku žijí přes třicet let a narodily se jim tři děti. Podle svědectví jeho kolegů se při služebních cestách do Asie, kdy ostatní po večeři odcházeli za gejšami, nejvyšší šéf vracel sám do svého pokoje. A své manželce zvedl telefon během jakéhokoli jednání. Jednu věc však nesnášel. Rodinné spory před cizími lidmi. „Klidně se mnou doma nesouhlaste, jak chcete. Říkejte o mně, že jsem dement. Nikdy své stížnosti ale neventilujte na veřejnosti,“ říkal údajně Fuld svým dětem. Měl také potřebu kontrolovat, zda rodinné štěstí zažívají i jeho ovečky. Když vycítil, že někdo z jeho podřízených není ve své kůži, nenápadně se vyptával na příčiny.
Milujeme moderní umění
Daní za mimořádnou životní úroveň byl pro manželky především fakt, že se svých manželů musely vzdát ve prospěch zaměstnavatele. To znají i manželky českých manažerů. V Lehman Brothers ale dovedli tento stav téměř k absurditě. „Jako manželka od Lehmanů jste děti vychovávala sama. O samotě jste si děti v nemocnici porodila. A čekalo se od vás, že na společenských akcích budete šťastná, usměvavá a bude vám to slušet. I když byste ve skutečnosti někoho nejradši uškrtila,“ shrnula dojmy Karin Jacková, jejíž choť Brad Jack byl šéfem bankovní divize a později jedním z Fuldových zástupců. Když se potřebovali přestěhovat, zařídila to sama. Když na ni přišly porodní bolesti, on musel zůstat sedět na jednání s kolegy z Hongkongu. Paní Jacková to ale svému manželovi nikdy nevyčetla – oba moc dobře věděli, že „kdybyste udělali osobní rozhodnutí, které by poškodilo Lehmany, skončili byste“. Když mělo jedno z jejich dětí záchvat vyvolaný horečkou, nemohla ho Karin doprovodit k lékaři, protože měli na večer naplánovanou prohlídku nového sídla Joea Gregoryho, dalšího z čelných manažerů banky. A nepřítomnost jeho krásnější polovičky by Jacka mohla kariérně poškodit. Samozřejmostí byla i charita. Kathy Fuldová byla velkou obdivovatelkou moderního umění a nadšenou příznivkyní newyorského Musea moderního umění (MoMA). Ještě před tím, než se banka pod vedením jejího muže potopila, dotáhla to až do vedení této slavné kulturní instituce. Pro manželky ostatních bankéřů to znamenalo jediné – navštěvovat výstavy a projekce v MoMA, seč jim síly stačily, a „dobrovolně“ muzeum obdarovávat penězi. Kolik, to jim prý bylo přesně řečeno. Když se zmíněný Joe Gregory podruhé oženil a jeho manželkou se stala Niki Golodová, která přežila rakovinu prsu, neoficiálním pravidlem se staly příspěvky na boj proti této nemoci.
Slabé kusy ve stádu
Obávanou každoroční akcí byl letní výlet na ranč Fuldových v Sun Valley ve státě Idaho. A to nejen kvůli náročnému turistickému výšlapu v horách, z něhož se nešlo omluvit. Pravidelné setkání vedení banky bylo pro něžné polovičky nepsaným závodem v oblékání, uhlazených společenských řečech a intrikách. To, která z žen si s kterou sedne do limuzíny při odjezdu z letiště na ranč, nebylo jen tak. Naopak, šlo o jakýsi mikrosvět, který ve zmenšeném měřítku ukazoval, jakým směrem se budou ubírat vnitřní boje mezi bankéři. Jedna z manželek, která si z celkem pochopitelných důvodů přála zůstat skryta, novinářce popsala konkrétní příklad: Niki Gregoryová při jednom dostaveníčku v Sun Valley všemožně ignorovala Marthu McDadeovou, jejíž manžel velel jedné z divizí banky a nakonec se těsně před krachem stal jejím prezidentem. Další z přítomných, Karin Jacková, napjatou situaci vyhodnotila tak, že se Gregory chystá McDadea přeřadit na nižší pozici nebo vyhodit. Což byla pravda a Herbert McDade se záhy poroučel. Zamýšlená degradace se ale příliš nezdařila, protože McDadeovi se v nové pozici tak dařilo, že svůj vliv v Lehman Brothers naopak posílil. „Ony prostě nemohly skrýt opovržení někým, o kom věděly, že je na cestě dolů. Byly jako stádo, které za sebou nechává kus se zlomenou nohou,“ popsala trefně jedna z někdejších „Lehmanových manželek“.
Konec a rozvod
Všímavou paní Jackovou, respektive jejího manžela, nakonec před sedmi lety postihl podobný osud. Začalo to změnou zasedacího pořádku na dobročinném večeru pořádaném bankou a pokračovalo poněkud upjatým žertováním na účet Brada Jacka, „mylným“ vynecháním jeho chotě z výletu po Sun Valley a nadobro odloženým výletem manželského páru s Fuldovými do Kalifornie. „Netuším, co se chystá, ale to, co se děje mně, je symbolem toho, co čeká tebe,“ varovala prý Karin Jacková svého manžela. Opět správně. V roce 2004 jej nejprve pracovně degradovali a zhruba po roce odešel Brad Jack sám. S odstupným ve výši 80 milionů dolarů. Fakt, že se manželé několik let nato rozvedli, už je jen nepodstatným zakončením příběhu. Tím, kdo se smál, ovšem nikoli naposledy a dlouho, byla Niki Gregoryová, jejíž životní druh se místo Jacka stal prezidentem společnosti. Manželky, jejichž druhové se z banky poroučeli, záhy také zjistily, že to s přátelstvím na Wall Streetu není zase tak žhavé. Jejich „kamarádky“, s nimiž chodily po obchodech a doplňovaly své sbírky starožitností, je najednou neznaly. Tento osud nakonec postihl i Kathy Fuldovou. Její manžel skončil stejně jako Lehman Brothers. Po krachu banky sice zůstala ve výboru MoMA, musela se ale vzdát nadějí na předsednické křeslo. Za posledních osmnáct měsíců museli Fuldovi prodat cennosti a nemovitosti v hodnotě desítek milionů dolarů. A její choť, přezdívaný Gorila z Wall Streetu, to stačil dotáhnout mezi „25 lidí, kteří mohou za finanční krizi“ – podle magazínu Time. Z pohledu řadových zaměstnanců je i dnes jejich majetek závratně vysoký. To, jak hluboko se jim společenský debakl v americké high society zaryl do duše, asi vědí jen oni sami.
Eva Jarešová
pondělí 3. května 2010
Jiráskovo divadlo ve Vršovicích ožije po 46 letech divadlem
Jiráskovo divadlo ve Vršovicích ožije po 46 letech divadlem
V roce 1964 byla zásahem úřední moci zpřetrhána mnohaletá tradice renomované vršovické divadelní scény - Jiráskova divadla, sídlícího v budově Husova sboru.
Na podzim roku 2009 bylo z iniciativy faráře Církve československé husitské, pana Davida Frýdla, založeno občanské sdružení Centrum MANA, o.s. Náplní činnosti sdružení je provozovat zadaptovanou zkušebnu a sklad původního Jiráskova divadla (Divadlo MANA - nízkoprahové centrum aktivit), cílem sdružení je rekonstruovat a posléze obnovit stálý profesionální provoz vlastního Jiráskova divadla.
První vlaštovkou bude česká premiéra doposud poslední divadelní hry polského dramatika Slawomira Mrozka KRÁSNÁ VYHLÍDKA.
Premiéra se uskuteční 1.+3. června 2010 ve 20 hodin v ruinách zrušeného divadla.
Inscenaci připravuje Divadelní studio Neklid, o.s. (profesionální scéna, která spolu s Divadelní společností Petrklíč, o.s. garantuje umělecký provoz Divadla MANA) ve spolupráci s Centrem MANA, o.s.
Více informací je k dispozici na www.centrummana.cz nebo na www.divadloneklid.cz.
Poznámka pod čarou:
Protože si nejsem jist, jak je to s dostupností článků na serveru divadlo.cz v dlouém časovém horizontu, dovolil jsem si od tama tento text vykopírovat a zde si ho uložit...
V roce 1964 byla zásahem úřední moci zpřetrhána mnohaletá tradice renomované vršovické divadelní scény - Jiráskova divadla, sídlícího v budově Husova sboru.
Na podzim roku 2009 bylo z iniciativy faráře Církve československé husitské, pana Davida Frýdla, založeno občanské sdružení Centrum MANA, o.s. Náplní činnosti sdružení je provozovat zadaptovanou zkušebnu a sklad původního Jiráskova divadla (Divadlo MANA - nízkoprahové centrum aktivit), cílem sdružení je rekonstruovat a posléze obnovit stálý profesionální provoz vlastního Jiráskova divadla.
První vlaštovkou bude česká premiéra doposud poslední divadelní hry polského dramatika Slawomira Mrozka KRÁSNÁ VYHLÍDKA.
Premiéra se uskuteční 1.+3. června 2010 ve 20 hodin v ruinách zrušeného divadla.
Inscenaci připravuje Divadelní studio Neklid, o.s. (profesionální scéna, která spolu s Divadelní společností Petrklíč, o.s. garantuje umělecký provoz Divadla MANA) ve spolupráci s Centrem MANA, o.s.
Více informací je k dispozici na www.centrummana.cz nebo na www.divadloneklid.cz.
Poznámka pod čarou:
Protože si nejsem jist, jak je to s dostupností článků na serveru divadlo.cz v dlouém časovém horizontu, dovolil jsem si od tama tento text vykopírovat a zde si ho uložit...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)