Tisíce lidí ve Staré Boleslavi

Tisíce lidí oslavily ve Staré Boleslavi svatého Václava

Bohoslužbou na Mariánském náměstí vyvrcholila v pátek 28. září letošní Národní svatováclavská pouť do Staré Boleslavi. Vedle českých a moravských biskupů, či prezidenta republiky Václava Klause, se bohoslužby zúčastnilo i několik tisíc poutníků z celé České republiky i zahraničí.

Po krátkém pozdravení přítomných starostou města Ondřejem Přenosilem začala v 10. 00 hodin slavnostní mše svatá, jíž předsedal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. S promluvou k aktuální situaci ve společnosti pak vystoupil plzeňský biskup František Radkovský. "Svoboda, ve které jsme se nenaučili poctivě žít a nedovedeme s ní zacházet, se nám nelíbí. Rozhlížíme se, na koho to svést. Nedovedeme si přiznat, že na krizi morálky, která je kořenem všech problémů naší společnosti, neseme vinu všichni: je mezi námi příliš mnoho lidí, kteří nepracují poctivě, příliš mnoho lidí, kteří chtějí žít na účet druhých, kteří chtějí druhé ovládat, kteří nemluví pravdu a nedrží slovo, kteří jsou lhostejní vůči svým starým rodičům, nestarají se o své děti, hazardují své, ale hlavně cizí životy bezohlednou jízdou na silnicích a bezohledným chováním vůbec. Nekonečný by byl takový výčet. Netvrdím, že jsou takoví všichni, určitě je to menšina, ale zlo menšiny poškodí všechny, zvláště když většina je k tomu pasivní. Nedivme se tedy tolik, že věci jsou takové, jaké jsou. Že image naší země v zahraničí je silně pošramocená. Je to naší vinou, že se nám svoboda změnila ve svévoli,“ uvedl biskup František Radkovský, který v této souvislosti varoval před lacinými řešeními, jež by měla naši zemi z morálního marasmu vyvést. "Stále víc jsou slyšet hlasy, že demokracie je špatný systém. Ale pozorně uvažujme, jaká je alternativa. Jestliže se nám nelíbí svoboda, co chceme – nesvobodu? Jestliže demokracie je špatná, co chceme – diktaturu? Mluvím o tom záměrně, protože taková nebezpečí, bohužel, vidím. Jsou jako stíny na okraji, ale dají se rozpoznat." Podle plzeňského biskupa se taková nebezpečí objevují i v souvislosti s probíhající snahou vlády o majetkové narovnání státu s církvemi. "V současném sporu o církevní majetek mě tolik nezajímá ten majetek, ale to, jakým způsobem chtějí někteří lidé vládnout. Ze zkušenosti víme, že církev přežije i bez restitucí; Bůh se vždy o ni postaral a opět postará. Avšak mnohem závažnější je to, co vyhřezlo kolem celé kauzy. Z osobní paměti i ze znalosti našich dějin víme, co vyroste ze špíny, lži, podněcované závisti, z nereálných líbivých slibů. Vždycky z toho vzejde pošlapání práva, zvůle, nesvoboda a bída. Tak začínaly obě diktatury minulého století, nacizmus i komunizmus. Nedopusťme, aby jako následek naší morální krize a proto nezvládnuté svobody a demokracie se objevila nějaká diktatura další."
Prezident vystoupil na obranu křesťanských hodnot
V závěru bohoslužby pak také všechny přítomné pozdravil apoštolský nuncius v České republice Giuseppe Leanza a se svým projevem se k návštěvníkům Staré Boleslavi obrátil i prezident republiky Václav Klaus. Tak jako v loňském roce, i letos zopakoval prezident potřebu hájit tradiční, křesťanské hodnoty. "Stále jsme svědky každodenních útoků pokrokářů všeho druhu na naši dlouhou dobu utvářené a osvědčené společenské hodnoty a ctnosti. Tradiční staré dobré hodnotové schéma se rozkládá," uvedl prezident, podle něhož má eroze morálních hodnot vyrostlých z křesťanství negativní dopad na celý chod společnosti a stojí i za takovými jevy, jako je dnešní ekonomická krize. Václav Klaus proto považuje za nutné, abychom daleko hlasitěji a silněji než dosud vystupovali na obranu našich společných tradic, které jsou neoddělitelnou součástí duchovního a mravního rozměru naší národní existence. "Měli bychom být vždycky sví. Měli bychom vědět, co chceme, co je pro nás dobré, co odpovídá našim životním národním zájmům. Jen tak se nestaneme korouhvičkou zmítanou zájmy jiných," dodal Václav Klaus.

Patronát sv. Václava

Dobře napsaná úvaha, maturant by, doufám, dostal za jedna...
I když ve zmatcích kolem hodnocení maturit o tom nejsem úplně přesvědčený :-o

Patronát sv. Václava
Autor: Ivan Hoffman

Svatý Václav je skvělým a osvědčeným patronem vlasti. Kdo ví, co by s námi bylo, kdyby za nás vytrvale neorodoval. Jiná věc je, zda jsme národem, který si jeho přímluvu pokaždé zasloužil. Někdy se obtížně rozlišuje, zda je národ obětí špatných poměrů, anebo je jejich viníkem.
Spoléhat na to, že patron nedělá výjimky a oroduje u nejvyšší instance, ať je to jakkoli je opovážlivé. Možná ano, ale jistotu nemáme.
Proto by nebylo moudré brát svatého Václava jako Ježíška, který naděluje dárky, aby potěšil a rozveselil. Na patrona vlasti bychom se měli obracet ve zcela zásadních problémech a vždy pečlivé vážit, zda si s tím, oč žádáme, nedokážeme poradit sami. Také je třeba se zamýšlet nad tím, co je národním zájmem a co je pouze zájmem některé společenské vrstvy, některé generace či zájmové anebo profesní skupiny, nemluvě o zájmech osobních. Nakonec se dobereme toho, že národním zájmem jsou hodnoty obecné a nadčasové.
Čeho se nám jako národu nedostává, je například soudržnost, solidarita anebo spravedlnost. Moc by se nám ulevilo, kdyby se tu ve velkém nekradlo, nepodvádělo a nelhalo. A trvale je nám třeba svobody, jež jde ruku v ruce s respektem ke svobodě druhých. Když to domyslíme, Svatý Václav by měl orodovat, abychom se uměli zachránit sami před sebou. Pokud jde o ohrožení zvenčí, cizími, jsou zde rytíři v hoře Blaník, v jejichž čele je svatý Václav připraven přispěchat na pomoc. To je logisticky tak složitá mise, že připadá v úvahu skutečně jenom v nejkrajnější nouzi. Dokonce ani u dvou okupací v minulém století nebylo z pohledu našeho patrona tak zle, aby musel budit rytíře. Vnější ohrožení nás sjednocuje. Zle je, když pomine.

Přímá demokracie?

Švýcarská volba
Autor: Ivan Hoffman

Iniciativa za plošný zákaz kouření v restauracích, na uzavřených veřejných místech a na pracovištích ve Švýcarsku neuspěla v referendu. Většina Švýcarů má za to, že současná ochrana nekuřáků je dostatečná a není třeba stupňovat šikanu kuřáků. Z této zprávy neplyne, že vyhráli kuřáci, ani to, že si Švýcaři necení svého zdraví. Je to zpráva o přímé demokracii, kdy občané osobně rozhodují o tom, jak co v jejich zemi bude či nebude.
My žijeme v systému, kdy se můžeme rozhodnout pouze o tom, kdo bude rozhodovat za nás. Říká se tomu nepřímá, zastupitelská anebo parlamentní demokracie, ale na rovinu řečeno je to demokracie na houby. Zatímco Švýcar přemýšlí, jaké řešení zvolit, my trneme, co z našich zastupitelů vypadne. Navíc se ukazuje, že nepřímá demokracie degeneruje. Každá další reprezentace je horší než předešlá, neboť politici si stále víc dovolují a lidé jsou stále rezignovanější. Na rozdíl od Švýcarů nežijeme v poměrech, které jsme osobně zvolili, ale v poměrech, které jsme osobně dopustili.
Přímá demokracie má samozřejmě i svá úskalí. Experta na zdravotní následky pasivního kouření napadne nad výsledkem švýcarského plebiscitu, že v zastupitelské demokracii by poslanci udělali pro dobro lidu s kouřením krátký proces. Referendum zjednává vůli občanů, nic víc, nic míň. V situaci, kdy u nás občané pochybují o kompetenci zastupitelů a zastupitelé mají občany za nezpůsobilé po švýcarsku rozhodovat v referendech, nezbývá, než absolvovat referendum o samotné povaze demokracie. Vyhovuje nám zastupitelská, na kterou se můžeme alibisticky vymlouvat, anebo máme odvahu řešit své věci napřímo? Potřebujeme ke všemu zastupitele? Zjevně nikoli!

---

Když já nevím - zavést přímou demokracii v zemi, kde národ z valné části jen nadává v hospodě u piva se mi nezdáfunkčním řešením...
To snad raději "osvícenou autokracii" :-) A když nebude autokrat správně osvícený, je koho "věšet na lucernu"...
Ale neberte mne doslova! To je trochu nevážný dodatek k vážnému tématu!