Zachraňování peněz

Podotýkám, že když jsem včera psal já svůj text Bez elánu - jako společná měna Euro? a parafrázoval Pelíšky: "Dávám Euru rok, maximálně dva...", netušil jsem, že si budu s poznámkou IH tak pěkně notovat...

Zachraňování peněz
Autor: Ivan Hoffman

Údajně nejdůležitější summit v historii Evropské unie se zabýval zachraňováním peněz. Že se země používající společnou měnu nakonec dohodly, že se v březnu dohodnou, vydávají politici za historickou událost.
Řeší přitom jenom to, co si sami nadrobili, navíc pozdě a jenom naoko. Zpřísnění pravidel, jejich sjednocení a hlavně povinné dodržování je samozřejmou nezbytností, která ale neřeší to nejdůležitější. Zůstává-li euro inflační měnou, která se tiskne, aniž by byla kryta, pak se akcí proti bezbřehému zadlužování nezachraňují peníze, nýbrž zisky.
Politici neuvažují, jak z eura učinit důvěryhodnou měnu. Hledají důvěryhodný mechanizmus, ve kterém by nedůvěryhodnost měny nevadila. Co určitě vadí, je samotné přiznání, že společná budoucnost kontinentu nestojí na společně sdílených hodnotách, nýbrž na společně vyznávaném zlatém teleti. Co stojí za záchranu, není euro, ale Evropská unie. Je trapné, že impulzem k hlubší evropské integraci se nakonec nestane žádný vznešený ideál, ale pragmatická obava o osud společné měny.
Euro je ohroženo rostoucími dluhy. Stejný, ne-li horší problém má i dolar, kterého už je vytištěno příliš moc na to, aby mohl být zachráněn. Podezřelé ale je, že se hledá pouze způsob, jak dluhy zaplatit, anebo jak je držet na uzdě. O hledání mechanizmů, které by znemožnily zadlužování, zjevně zájem není. Celá ta záchrana peněz se evidentně děje v zájmu věřitelů, nikoli v zájmu dlužníků. Proto mimochodem nelze inflační měny zachránit. Lichva zkrátka není perspektiva. Celý slavný růst založený na obrácení hodnot vzhůru nohama, je ve skutečnosti pádem. Společenským pohybem je gravitace. Ne růst, ale zrychlující se pád.

Strach z ředitelů

Úvahy tohoto typu by se daly aplikovat v této zemi nejen na školství, dobře jste to napsal, pane Hoffmane!

Strach z ředitelů
Autor: Ivan Hoffman

Ministr školství označil výstražnou stávku učitelů za tragikomickou a zapochyboval, zda odboráři vědí, co se na školách děje.
Jedním dechem dal ale učitelům zapravdu, pokud jde o jejich strach z ředitelů, když prohlásil, že ředitelům napíše dopis, aby učitele odměňovali spravedlivě! Dobrý ředitel si poťuká na čelo, špatný nepochopí, co má ministr na mysli, oba však nepochybně dopis hodí do koše, neboť na hraběcí rady z ministerstva nejsou zvědaví.
Výstražná stávka proti záměru ministra svěřit rozhodování, který učitel kolik vydělá ředitelům, je svého druhu průzkumem, kolik ředitelů se v našem školství těší důvěře či respektu učitelů. Pokud se ke stávce připojilo 1620 škol, pak mezi učiteli panuje pochybnost o každém šestém řediteli. To už je množství, se kterým si jen těžko poradí školská inspekce, tedy instituce, které podle ministra školství náleží dohled nad tím, aby ředitelé své nově nabyté pravomoci nezneužili.
Zásadní otázkou je, zda kvalita učitele roste s praxí, anebo zda má bez ohledu na délku praxe zvýhodňovat šéf ty nejlepší. Dodejme k tomu, že optimální forma odměňování se nehledá jen kvůli učitelům, ale především kvůli jejich žákům. Vedle strachu učitelů z ředitelů je tu ještě problém strachu z učitelů (handicapovaných stařeckými stereotypy anebo naopak mladickou nezralostí) a do třetice strach z žáků, kteří jsou údajně z roku na rok agresivnější. Ideálem je samozřejmě schopný ředitel spravedlivě odměňující kvalitní učitele, vyučující pilné a zvídavé žáky. A pak je tu realita, ve které je každá změna k horšímu, což v případě ministrů školství platí stoprocentně, bez ohledu na jejich věk, praxi či politickou orientaci.

Zemřel autor Krtečka

Zemřel ilustrátor Zdeněk Miler, autor Krtečka
Ve věku 90 let zemřel výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů Zdeněk Miler. Je autorem Krtka, populární animované postavy. Sláva krtečka se dokonce "dotkla hvězd", když se jako dvaceticentimetrový maňásek na palubě raketoplánu Endeavour podíval do vesmíru. Přední český výtvarník a režisér animovaných filmů Miler věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby - asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace dětí nejenom v Čechách už přes půl století. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně - na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 nezakopl Miler při procházce v lesích za Kladnem o krtinu. Dostal za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval nějakého originálního průvodce. Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel dokončil následující rok. Snímek si hned získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Jen z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny. Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. Příběhy o krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal Miler pracovat i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce.
K práci ve filmových ateliérech měl rodák z Kladna (21. února 1921) ty nejlepší předpoklady - vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002. Do dějin české animované tvorby se Miler nezapsal "pouze" krtečkem", ale například i svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti. V roce 2006 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Při příležitosti výtvarníkových devadesátin pořádala pražská Galerie Vltavín letos na jaře velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě.
(dle mailového zpravodajství ČRo)