V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)

pátek 14. prosince 2012

Sám sebe

Cituji sám sebe, protože se text na hlavní stránce, dle mého pohledu naprosto korektní, slušný, neprozrazující žádné tajemství, nelíbil. Nelíbil se proto, že prý by mohl být zdrojem závistivých poznámek... Jenže já jaksi považuji za nenormální, že se mám bát prozradit, jak jsme si na služební cestě po jednání našli čas i na nákup či jinou soukromou aktivitu... Po té, co jsme ukončili celodenní jednání, přece nepojedeme v tomto počasí, kdy hrozí náledí a na silnicích není právě bezpečno, na noc zpět - jednak by hrozilo, že nedojedeme (mikrospánek, nehoda, atd.), jednak to tak právě proto bylo předem naplánováno, tak proč se mám za pravdu, ksakru, stydět...
Takže jsem byl vyzván, abych následující texty z blogu raději smazal - tak je jen "uklízím" do této části blogu, snad to bude stačit...

Ingolstadt (II.)

Předně si dovolím doplnit jako další závěr jednání svůj včerejší text, kde jsem napsal, že z jednání v podstatě plyne, že nasazení SharePointu pro takovou organizaci jako je ta naše se podobá užití velkého bagru na "malé mraveniště"... Není to úplně přesné, správně mělo být napsáno: "V současném stavu a situaci platí, že..." - jenže je třeba se dívat do budoucna. Pokud máme skutečně zpracovávat kvanta dat (a to velké množství dat se skrývá pod často u nás užívanými zkratkami IKM, RB), budeme na to nějaký nástroj potřebovat. Přesto je na zvážení, zda to má být právě SharePoint - řešení robustní, drahé, silné, účelné... (Dle prvních dojmů mne napadá celá řada adjektiv a nevím, kterým z nich mám dát přednost.)

Ale dost práce. Pojďme si říct i o jiných věcech. Jednání zkončila tak, že by se sice nedalo dnes dojet v klidu a bezpečně domů (naštěstí jsme to tušili a hotel máme objednaný i na tuto noc), ale zbylo trochu času.
A tak došlo i na prohlídku města za světla (podvečer) a na návštěvu muzea Audi. Na krásné fotky z jejich webu nemám, mobil je jen "jako foťák", ale mám spoustu "kartiček" (reklamních pohlednic), z nichž budou mít děti, hlavně Filípek, jistě radost.
A taky jsme ještě nakupovali...
A dost, jsem ztuhlý, prochladlý, utahaný, jde se spát...

Původně zveřejněno na hlavní stránce mého blogu jako text Ingolstadt (II.), teď je tam jen napsáno: odstraněno, říkejme tomu třeba cenzura nebo autocenzura, ve čtvrtek 13. prosince 2012 ve 21:59

Co si vezu domů?

Co vše si (po)vezu domů?
Ve WestPark centru jsem u Deichmanna narazil na slevu botek, které u nás doma stojí víc než dvojnásobek, a tak jsem si je koupil.


Dětem jsem koupil LEGO (Filípkovi 8486 Mac kamión a Leničce 4435 Autíčko s karavanem. A k tomu bude dlouhý seznam ze zdejšího LIDLu (něco už jsem stihl koupit "v první vlně"; mini balíčky LEGO, marmelády, směsi na pečení...).
Pavle pak "něco fialového na sebe" v C&A - to chci, aby zůstalo zatím překvapením, tak zůstanu u trochy tajuplnosti - co kdyby se náhodou Pavla podívala na web; stačí, že web sledují jiní "nezvaní čtenáři"...

Původně zveřejněno na hlavní stránce mého blogu jako text Co si vezu domů? dnes v 7:07

neděle 9. prosince 2012

Animáček – ukázkový příklad, jak zabít marketingově úspěšný produkt

Animáček – ukázkový příklad, jak zabít marketingově úspěšný produkt

TV Barrandov se rozhodla zničit to jediné, co za dobu její existence spolehlivě funguje a místo toho půjde do nejistého souboje hlavní zpravodajské relace s třemi dalšími televizemi
Pokud něco nezávidím novému vedení televize Barrandov, je to vlna protestů diváků, která se po Novém rocce snese na jeho hlavu v souvislosti s dramatickým omezením večerního dětského pásma Animáček. Téměř dvouhodinový blok animovaných pohádek a seriálů, který začíná deset minut po šesté hodině večer a končí úderem osmé, tedy v době, kdy děti míří do hajan, nahradí pouhá padesátiminutovka začínající ve čtyři odpoledne. Což rozhodně není čas na pohádky před spaním.
Barrandov se dosud Animáčkem všemožně chlubil, v čase jeho vysílání byl jasným lídrem u dětských diváků (jak pak by ne, když ostatní plnoformátové televize tou dobou vysílají zprávy) a na značce svého dětského pásma postavil i netelevizní produkty (plyšáky, nanuky, apod.). Rozhodně neztrácel ani u inzerentů, tedy alespoň u těch, co cílí na děti a zejména jejich rodiče. Zkrátka to byla velmi dobře vymyšlená alternativa vůči hlavním zpravodajským relacím, které jsou drahé na výrobu a čelit jim vlastními zprávami by bylo nesmírně těžké.
Jenže právě to teď chce Barrandov udělat. Vezme tři bývalé tváře zpráv tří konkurenčních televizí, předběhne první večerní zpravodajské relace o deset minut a pustí se do boje, který bude zřejmě dopředu ztracen. Budovat zcela nové hlavní zprávy v době, kdy diváci od modelu večerních relací utíkají k průběžnému informování o aktuálních událostech na internetu, je zkrátka pošetilé. Zvlášť když už ve stejný čas proti sobě bojují dvoje jiné silné zprávy na mnohem sledovanějších televizích, a třetí, ty nejsledovanější, začínají jen o několik minut později.
Barrandov chce ukázat, že má na to být plnohodnotnou konkurencí Novy, Primy family a ČT 1. Jenže v téhle svojí umanutosti se vzdává všech výhod, které si zatím stačil vytvořit – především v podobě alternativního programu, jenž se nebojí v době hlavních zpráv na jiných televizích dávat Šmouly a proti Ordinaci v růžové zahradě 2 postaví historický seriál (mimochodem, poté, co jej nové vedení Barrandova stáhlo, se do tohoto času v lednu vrátí další seriál, ovšem kriminální). Pečlivým vyzobáváním nespokojených diváků ostatních televizí získával Barrandov pověst televize, která nejede s hlavním proudem.
Teď se z Barrandova stane další Nova nebo Prima family, nabídne nám už několikátý denní pořad o celebritách (jestlipak je někdo stíhá sledovat všechny?), soutěže, které by jako z oka vypadly podvečerní ČT 1 (to asi nebude žádná msta bývalých členů managementu ČT Petru Dvořákovi, před kterým utekli právě do TV Barrandov), politickou diskusi pro úlitby mocným, kteří se rádi uvidí na televizní obrazovce a možná zaregistrují, že nějaká TV Barrandov existuje, nebo erotický magazín v době, kdy všechny ostatní televize už tento formát opustily jako přežilý.
Pokud může mít někdo z programových plánů Barrandova na příští rok radost, jsou to placené dětské kanály a možná i Česká televize. Její podvečerní pásmo Kavčí hnízdo, které dosud svádělo boj s Animáčkem a často prohrávalo, nebude mít ve svém čase na volně šířených televizích konkurenci. Děti a jejich rodiče zkrátka přepnou z Barrandova na ČT 2. A nebo na Disney Channel, Minimax, Nickelodeon, JimJam a kupu dalších televizí. A z Barrandova se stane jen další tuctový program, kde “nic nedávají”.

úterý 4. prosince 2012

Přímluva Hillary Clintonové

Politická přímluva
Autor: Ivan Hoffman

Americká ministryně zahraničí se k nám přijela přimluvit za americko-japonskou společnost Westinghaus. Ta se uchází o zakázku na dostavbu Temelína. Od paní Hillary Clintonové jsme se dověděli, že se přimlouvá za technologii nejlepší a nejbezpečnější a to proto, že si špičkovou a bezpečnou technologii zrovna my zasloužíme.
Hezky se to poslouchá, ale těžko se tomu věří. Jsou snad země, kde si lidé zaslouží pouze technologie mizerné a nebezpečné? Nebude to nakonec tak, že ministryně zahraničí má v popisu práce obchodně zastoupit významné firmy u vlád, co se chystají utrácet větší sumy?
Politici toho o produktech, za které lobují, vesměs mnoho nevědí. Jsou to V.I.P. pošťáci, doručují firemní poštu s hojnou a žádoucí publicitou. Kdyby Westinghaus vychvaloval nějaký expert, renomovaný fyzik či významný konstruktér, nikdy by se to nedostalo do novin. A jako paní ministryně nebude odbornicí přes atomové elektrárny, nebude ani příliš obeznámena, jak jsme na tom s elektřinou a financemi. Elektřiny totiž máme nad hlavu a peníze tak akorát dlužíme. Paní Hillary se přimlouvá za špatnou věc na špatném místě, nicméně šarmantně v atmosféře veskrze srdečné, přátelské.
Využití politiků coby propagátorů, dealerů či prostředníků velkého byznysu je už naprosto běžné. Politici, kteří nepracují pro své průmyslníky a obchodníky jsou byznysmeny bráni za neschopné, neužitečné a zbytečné. Politici vědí, že je výhodné být za dobře s bohatými, kteří, jsou-li s přimlouvajícími se politiky spokojeni, odvděčují se těmto sponzoringem. Vlastně je tu jen jeden problém. Tím jak se politici křížem krážem přimlouvají do roztrhání těla, jejich přímluvy se vzájemně ruší.

Vzdělaný člověk si bohužel na závěr řekne:
Když ona je to bohužel zase víc politika než ekonomie :-(