Staronový šéf rozhlas Petr Duhan

Staronový ředitel Českého rozhlasu chystá radikální změny. Začne už dnes

Český rozhlas má po sedmnácti měsících provizoria konečně řádného generálního ředitele. Šesti hlasy jej ve čtvrtek večer zvolila Rada ČRo, která nakonec vsadila na dosavadního prozatímního šéfa rozhlasu Petra Duhana. Ten vedl veřejnoprávní rozhlas de facto již od října 2009, kdy zastupoval dlouhodobě nemocného generálního ředitele Richarda Medka a po jeho rezignaci loni v únoru jej radní zvolili prozatímním šéfem ČRo. Duhanova protikandidátka, ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová, získala v konečné volbě dva hlasy a poslední finalista Petr Matoulek žádný.
...

Celý článek zde.

Nor Anders Behring Breivik

Nor Anders Behring Breivik se stal vrahem, o němž teď všici ví a o něhož se všici zajímají.

---

Norský smutek
Autor: Ivan Hoffman

Norská tragédie má jediné poučení. Že terorizmus nelze rozlišovat na špatný a dobrý. Ať už je teroristou kdokoli a pod jakoukoli záminkou, výsledek je stejný: mrtví a zmrzačení lidé. Že se vrazi dovolávají nějaké ideologie či víry je neomlouvá.
Na druhou stranu ideologičtí či náboženští fanatici samozřejmě nejsou představiteli myšlenkových či duchovních koncepcí. Jsou to devianti, obyčejní magoři. Nechat se od vrahů poučovat o tom, co je pro nás dobré a čeho naopak bychom se měli obávat, by nepochybně bylo absurdní.
Od pátku se svět snaží dopátrat motivů norského teroristy. Přesně kvůli tomuto mediálnímu zájmu odpaloval bomby a popravoval neozbrojené mladé lidi. Věděl, že čím odpornější bude způsob, jakým si zjedná publicitu, tím větší bude mít publikum. Tato teroristická strategie je stokrát popsána a spolehlivě funguje. Vždy se najdou lidé, kteří místo odsouzení masakru diskutují o vrahových názorech a v něčem mu dávají zapravdu. Tak to prostě je. Notoricky nás fascinuje zlo.
Na otázku, zda je možné přátelské soužití různých kultur, není jednoduchá odpověď. S jistotou víme, že není možné přátelské soužití kulturně odlišných fanatiků. Také je jasné, že v ohrožení jsou ti, kteří odmítají zlo, odmítají nenávidět a proviňují se přátelstvím a tolerancí. Podobně jako se norskému vrahovi ošklivili mírumilovní Norové, nenávidí islámští teroristé mírumilovné Araby.
Skutečná hranice asi neprobíhá mezi kulturami a národy. Probíhá mezi lidmi mírumilovnými a lidmi nesnášenlivými. Norský smutek je i našim smutkem. Co se stalo Norům, hrozí i nám. O lidi, libující si v nenávisti, nemáme nouzi. A hodných, které k smrti nenávidí, je zde také hodně.

---

Z mailového zpravodajství ČRo:

Nor Breivik chtěl zbraně pro útoky v Norsku koupit v Praze
Nor Anders Behring Breivik chce v pondělí před soudem vysvětlit, proč se rozhodl k pátečnímu masakru, při němž v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya zabil 93 lidí. Internetem kolují výňatky z rozsáhlého manifestu, v němž Breivik popisuje své přátele, motivaci a obsáhlé přípravy. Vyplývá z nich, že v srpnu 2010 byl ve fázi, kdy si chtěl obstarat zbraně a munici, a věnoval tomu několikadenní pobyt v Praze, zřejmě na přelomu srpna a září 2010. Vycházel jen z dokumentů a informací získaných po internetu a odjel do Prahy jako do ideálního místa, kde se dají nelegálně obstarat zbraně i drogy. Po pěti dnech ale prý zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě. "Lidi, které jsme oslovil, byli nervózní a mysleli, že jsem buď policista nebo naprostý pitomec. Musel jsem přehodnotit svůj přístup. Začal jsem špatně. Kdykoli se snažíte navázat kontakty na zbraně, nebuďte nikdy moc přímočaří," uvádí. Po několikadenní zkušenosti Breivik o Praze píše takto: "To město není vůbec nebezpečné. Nechápu, proč BBC v dokumentu o něm informuje tak nepřesně. Ve skutečnosti se tady cítím bezpečněji než v Oslu." Nor nakonec dospěl k tomu, že si může zbraně koupit legálně doma, a k tomu se také po pražské anabázi rozhodl.
Česká policie dosud z Norska neobdržela oficiální cestou informace o loňském pobytu Nora Anderse Behringa Breivika v Praze. Pokud informace obdrží, bude se jimi zabývat a prověřovat je, řekl ČTK mluvčí policejního prezidia Jan Melša. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert potvrdil, že je civilní kontrarozvědka v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace. Doplnil, že protiextremistická sekce kontrarozvědky nezaznamenala oživení české extremistické scény nebo propojení českých extremistů s norskými v souvislosti s událostmi v Oslu.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš v České televizi upozornil na to, že dle verze manifestu, kterou měl k dispozici on, se Breivik odvolává i na určité ideové zdroje z ČR. "Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovětizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potencionálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a dnes už téměř nefunkční Národní stranu," řekl Mareš.

Lidé pokládají květiny a zapalují svíce před norskou ambasádou
Před norským velvyslanectvím v pražské Hellichově ulici hoří svíčky, které tam lidé umístili k uctění památky obětí páteční střelby na ostrově Utöya. Památku zastřelených účastníků mládežnického tábora norských socialistů uctili obyvatelé Prahy také květinami. V neděli v poledne se před ambasádou shromáždilo několik desítek mladých sociálních demokratů. Před vchod do budovy položili květiny a svíčky. Poté postáli před velvyslanectvím při symbolické minutě ticha. Oběti střelby na ostrově Utöya znali mladí čeští socialisté ze společných zahraničních akcí.
Prostřednictvím dopisů kondolovali Norsku také vysocí představitelé české politiky. Prezident Václav Klaus se o událostech dozvěděl na své konferenční cestě po Austrálii. V sobotu zaslal kondolenční telegram norskému králi Haraldu V. Premiér Petr Nečas kondoloval norskému předsedovi vlády Jensi Stoltenbergovi v dopise, v němž odsoudil jakýkoliv projev extrémního násilí. Soustrast pozůstalým vyjádřili také předseda Senátu Milan Štěch a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zase chce někdo omezit lidem přístup k Internetu...

Zbytečný internet
Autor: Ivan Hoffman

Ministerstvu vnitra se už nechce utrácet peníze za připojení knihoven k internetu. A pan Kubice kolegům ve vládě napsal, že s tím míní koncem měsíce skončit.
Není v tom určitě nic osobního proti lidem, kteří z nějakého důvodu nežijí v Praze, ale kdesi na periférii a k tomu jsou jako na potvoru ještě nemajetní. Ministrovi určitě jde jenom o peníze a nějaké knihovny zkrátka nejsou jeho prioritou. Konec konců je to policajt.
Protože ale volný přístup k internetu pro všechny svůj smysl má, veřejné knihovny zrovna v menších a odlehlých obcích důležité jsou, a protože většina ministrů v návštěvnících knihoven rozeznává své stávající či potenciální voliče, internet se snad nakonec odpojovat nebude. Vždyť postačí vzít ministerstvu vnitra 90 miliónů a dát je ministerstvu kultury, které o Projekt internetizace knihoven zájem vždy mělo a stále má.
Na současné Kubiceho aféře s rušením internetu v knihovnách stojí za zmínku hlavně otázka priorit. Politici mají odjakživa nutkání rozhodovat, co ještě potřebujeme, co už nepotřebujeme anebo co by se nám mohlo hodit, čili co bychom měli potřebovat. Před sedmi lety politiky napadlo, že občané potřebují přístup k internetu, abychom nebyli „sto let za opicemi“. Když je teď internet ve světě samozřejmostí a u nás k němu stále má přístup jenom šest domácností z deseti, najde se mezi politiky exot, pro kterého je internet zbytečný luxus. Proč ministr Kubice neoznámí vládě, že jeho resort pro příště nemíní vyhazovat peníze třeba za zbytečné volby? Jenže každý má svoje priority. Kubiceho prioritou nejspíše nebudou informace, ale pořádek. Anebo pak boj s tím organizovaným zločinem, co nám srostl s politikou!

Slyší tu někdo, že jsou lidé nespokojení?

Loučení s maskou
Autor: Ivan Hoffman

Dnes naposled je v našich autolékárničkách povinně resuscitační maska. Hodilo by se tedy bilancovat, kolik zachránila lidských životů anebo alespoň kolikrát byla použita.

Anebo zda se o její použití někdo alespoň pokusil. Rovněž by bylo zábavné vědět kolik motoristů novou lékárničku nikdy neotevřelo a široce diskutovanou resuscitační masku tím pádem nikdy nevidělo. Odpovědí na podobné otázky se ale těžko dočkáme. Maska opouští lékárničky, ve kterých ovšem většinou zůstane, neslavně. Její zdravotnická mise skončila fiaskem.

Kvůli pomůcce, která mimochodem má ochránit pomáhajícího, nikoli zachraňovaného, zaplatili motoristé přes dvě miliardy korun. Něco se pak nejspíše ještě vybralo na pokutách. Kdo totiž neměl novou lékárničku s maskou, riskoval dvě tisícovky. A právě kolem nákladnosti masky, která se ukázala být zbytečnou, běží veškerá debata. Šlo o horlivost nějakého úředního pitomce, anebo o promyšlený tunel do našich peněženek? Převažuje pocit, že v podobných případech jde o promyšlenou akci, za šikanováním občanů stojí čísi plán, jak si namastit kapsu.

Jelikož výměna vyhovujících lékárniček nebyla dobrovolná, řidičům by se z důvodu nesmyslnosti výměny měly vracet peníze. Je zvláštní, že s tím odpovědní činitelé nepřišli sami a automaticky. Že by počítali s tím, že jim to projde? Nejdůležitější na celém tom loučení s resuscitační maskou je, že pokud nebudeme trvat na vrácení peněz, bude to pro vykutálené úředníky výzva, aby na nás zkusili něco podobného v bleděmodrém či v oranžovém i příště. Abychom se pro peníze netrousili na ministerstvo dopravy po jednom, platíme si poslance, aby zjednali pořádek. My čekáme pošťáka s penězi.

Drobná změna k lepšímu

Za nefunkční televizor nebo rádio se už nebude muset platit poplatek

Nejen výrazné omezení reklamy ve vysílání České televize, ale také jasnější definici, za které rozhlasové a televizní přijímače by měli lidé platit koncesionářské poplatky schválili ve středu poslanci. Napříště by se tak nemělo stávat, že by ČT nebo advokátní kancelář najatá Kavčími horami vymáhala platbu poplatků za nefunkční televizor, který plní roli dekorace. Od televizního poplatku budou osvobozeny přijímače, které jejich majitel trvale znehodnotil a užívá je pro jiné účely než reprodukci televizního nebo rozhlasového vysílání.

K TÉMATU: ČT vyhrála soud o poplatky za nefunkční televizor coby dekoraci v kavárně

Změna zákona ale už nepomůže několika majitelům restaurací, po kterých advokátní kancelář najatá ČT požadovala tisíce korun za nezaplacené televizní poplatky a vysoudila na nich desetitisícové částky.