Hrozné divadlo
Autor: Ivan Hoffman
Ministryně kultury působí dojmem, že sice neví, proč odvolala ředitele Národního divadla, ale upřímně se snaží to pochopit. Na rozdíl od národní instituce, která divadlo provozuje jako kulturu, ministerstvo kultury předvádí antikulturní politické divadlo, navíc pouze loutkové. Dospěli jsme do situace, kdy se ti, co nám vládnou, dělí již jenom na dvě kategorie: na gangstery a bílé koně, přičemž paní ministryně Hanáková na gangsterku nevypadá. V křesle, do kterého ani trochu nepatří, se octla díky dvěma nešťastným okolnostem.
Nejprve se dostala do parlamentu díky plakátům knížete s fajfkou, což zavinil špatný volební systém, ve kterém se volí v kuloárech upatlané kandidátky, místo konkrétních kandidátů. Později pak stejná strana potřebovala zaplácnout někým resort, z jehož čela se jiný její člen s ostudou poroučel. Dobrých kandidátů by se našla celá řada, ale sotva nějaký mezi politiky. A politické strany přece nebudou křesla, jež chápou jako volební kořist, pouštět cizím! A tak přemluvili paní Hanákovou. Možná v naději, že se naplní okřídlené: člověk roste s úkoly! Což se ovšem nestalo.
Na ministry kultury už delší dobu nemáme štěstí. Že by to ale nějak výrazně ovlivnilo obecnou kulturnost či nekulturnost se nedá říct. Autentická kultura se vždy prosadila spíše navzdory kulturním institucím, nežli jejich zásluhou a přičiněním. Je to přitom podobné v systémech, které vsadí na lidskou solidaritu, jako v těch co vsadí na lidskou chamtivost. Skutečná kultura se pozná podle toho, že oslovuje, aniž by se podbízela, čili nemnohé. Naprosté většině lidí postačuje masová zábava. A v zábavě je ministr kultury užitečný hlavně jako zábavná figurka.
Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a rádoby tak trochu spisovatele...
V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat