Havel a letiště

Nejdůležitější na dnešní poznámce IH je asi právě poslední odstave, byť už vlastně není ani o panu Havlovi ani o letišti.
:-o

Havel a letiště
Autor: Ivan Hoffman

Dnes, v den narozenin prvního polistopadového prezidenta, bude ruzyňské letiště slavnostně přejmenováno na letiště Václava Havla. Stane se tak v havlovském stylu čili za přítomnosti řady pikantních paradoxů. O přejmenování rozhodla vláda, jejíž členové vesměs Havla „nemusí", a rovněž vláda, kterou by si Havel nepochybně ošklivil.
Letiště pak dostane Havlovo jméno v atmosféře, kdy se to většině českých občanů nezamlouvá, a kdy se paradoxně Havel stal pro pospolitý lid symbolem špatností, které za svého života tvrdošíjně a statečně kritizoval.
Prastará zkušenost říká, že doma není nikdo prorokem. Václava Havla si vždy více vážili lidé, kteří z celého světa na pražské letiště přilétali, než domorodci, na jejichž území se toto letiště nalézá. Přejmenování určitě prospěje letišti a to i komerčně, zatímco Václavu Havlovi může být vcelku lhostejné, neboť u toho naštěstí nebude. Pokud existuje důvod, proč pražské letiště mělo zůstat ruzyňským, pak tím důvodem je zjevný nevkus vychloubání se cizím peřím. Václav Havel je osobností, která sice vzešla z prostředí zdejší, do sebe uzavřené kotliny, ale svým myšlením a životním příběhem zdejší poměry dalece přesáhl. Osvojovat si Václava Havla je vlastně docela troufalé.
Dnešek není pouze příležitostí k přejmenování letiště. Je rovněž vhodnou příležitostí věnovat pár slov lidem, co Václava Havla nenávistně urážejí. Zjevně se to stává módou přitroublých internetových debat, kde tón udávají demagogové a devianti. Havla lze vyzdvihnout jako příklad člověka, který nedůstojným poměrům čelil s odzbrojující slušností. Lidé co se o Havlovi vyjadřují pohrdlivě, nevraživě, odporně, podávají svědectví o sobě.