V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)

pátek 19. října 2012

Tradiční pomazánkové

Myslím, že bude třeba požádat bruselské byrokraty, aby zakázali prodej dětských šlapacích aut, protože je to klamání spotřebitele, nejsou to auta, ty známé vražedné zbraně z našich silnic, ale dětské hračky!
:-o
Tradiční pomazánkové
Autor: Ivan Hoffman

Europoslanec, který tvrdí, že se v Bruselu bil za české pomazánkové máslo jako lev, nemusí truchlit. U vlastenců a euroskeptiků už je za hrdinu. Do posuzování roztíratelného tuku, nesoucího název máslo, kterým přitom není už pětatřicet let, byl ovšem bruselský byrokrat zatažen českým tukovým průmyslem, jak alespoň tvrdí v Madetě, která pomazánkovým čímsi konkuruje opravdovému máslu.
Z toho ale plyne, že se český europoslanec bil jako český lev proti Čechům, co si stěžovali na jiné Čechy a že se postavil na stranu falešného másla proti máslu pravému.
Jak Brusel rozsoudil Čechy, svářící se o všeobecně známou potravinu, je jedna věc. Druhá věc je, zda skutečně potřebujeme nadnárodního arbitra, který několik let řeší takovou s prominutím prkotinu. Už 35 let je u nás každému kdo ochutnal jasné, že pomazánkové máslo není máslo. Klamání spotřebitele se v tomto případě skutečně nedělo a verdikt budí podezření, že nás mají v Bruselu u soudního dvora za pitomce. V názvu zmíněné potraviny je klíčové adjektivum, takže pokud by se Madeta rozhodla pro název „Tradiční pomazánkové", každému by bylo jasné, že si kupuje staré známé pomazánkové máslo, co s máslem má společného jen to, že se také roztírá.
Jelikož jsme citliví na to, když se do nás někdo zvenčí vměšuje, evropské unii to teď náš premiér vrátí při jednání o bankovní unii. Obává se prý o stabilitu českého bankovnictví, které mimochodem dávno není české, neboť zdejší banky jsou vesměs filiálkami zahraničních bankovních domů. Že smyslem bankovní unie je chránit zájmy klientů, se u nás jaksi neřeší. České bankovnictví je něco jako pomazánkové máslo. Protimluv, do kterého nám nikdo nebude mluvit!

Žádné komentáře:

Okomentovat