Dobrá volba

Dobrá volba
Autor: Ivan Hoffman

Atmosféra, ve které proběhne druhé kolo prezidentské volby, je nebývale vzrušená. Je to určitě i kvůli dvěma gentlemanům, kteří postoupili z kola prvního, ale hlavním důvodem jsme my, občané. O výsledek se živě zajímáme a o kandidátech hodně diskutujeme proto, že rozhodnutí je na nás.
Prezident nám nebude zvolen, zvolíme si ho. Premiérová přímá volba přináší samozřejmě různá překvapení, otazníky či pochybnosti, ale rozruch, který vyvolala, je sám o sobě důkazem, že nejsme apatičtí k tomu, co se ve společnosti děje.
To, jak se volí je určitě důležitější, než kdo bude zvolen. Ukazuje se, že přímá demokracie může vzkřísit zájem o politiku. Už nyní je z prezidentské volby zřejmé, že bude-li možné přímo volit i poslance, senátory a krajské zastupitele, zájem voličů bude silnější, než když jsou omezeni na výběr z politických stran a tím pádem musí akceptovat stranické kandidátky. První kolo prezidentské volby naznačilo, že podpora politické strany je kandidátovi málo platná, voliče že více zajímá jeho vystupování, názory, pověst a také jeho šance uspět. Příště budeme zkušenější, ale napoprvé to vůbec není špatné. Nakonec je i legrace!
Že má přímá demokracie i svá negativa se ví. Dokonce je dobře možné, že když se pozitivní impulz přímé demokracie vyčerpá, vrátí se společnost k modelu demokracie parlamentní. Nyní jsme ovšem v situaci, kdy s nepřímo volenými reprezentacemi máme jednoznačně tragickou zkušenost. Říká-li se, že národ má vládu, jakou si zaslouží, pak je nezbytné, aby se v prostředí přímé demokracie volič kultivoval tím, že na sebe bere větší odpovědnost. Teď se má situace tak, že je to vláda, co má občany, jaké si zaslouží. Naštvané.