Nechtěný Hrabal

Vzpomínek na Bohumila Hrabala je dnes plný rozhlas i televize...
A pan Ivan Hoffman k tématu "Hrabal" napsal skvělou glosu:

Nechtěný Hrabal Autor: Ivan Hoffman

Nymburské gymnázium se snad nakonec podle Bohumila Hrabala jmenovat bude, ale neuvěřitelná, vpravdě hrabalovská story se studenty a jejich povedenými rodiči, kteří nechtěli, aby jejich škola nesla jméno po „opilci s nevalným prospěchem", dlouho nebude zapomenuta.
Zatímco dříve narození, kteří si ještě kupovali a také četli knížky, utrpěli kulturní šok, pro pologramotnou mládež, která Hrabala nezná, neboť tento nemá profil na Facebooku, bude pro změnu nepochopitelné, že jejich odmítání nějakého Hrabala budí takové emoce.
Pokud jde o propagaci díla ve světě nejpřekládanějšího českého spisovatele, studenti z Nymburka se Hrabalovi postarali o zcela mimořádnou reklamu. Kdekdo si nyní u nás Hrabala přečte ze zvědavosti, koho že to studenti nechtěli. Možná si Hrabala přečtou i gymnazisté v Nymburku, byť samozřejmě doma nikdo není prorokem. I skandál a ostuda patří k marketingu a v umění je vcelku jedno, jak se o autorovi hovoří, hlavně že se o něm hovoří.
Čerstvá zkušenost s neznámým a nechtěným Hrabalem vybízí k zamyšlení, zda by neměl mít protekci ve školních osnovách. Konstatujeme-li, že mladí nečtou, pak zrovna Bohumil Hrabal představuje dobrý důvod, aby se četlo. Skvělých autorů, kteří by si také zasloužili, aby nějací studenti po nich nechtěli mít pojmenovanou školu, máme samozřejmě více. Spisovatelů, výtvarníků, hudebníků…
U skandálu s Hrabalem nejde o nic osobního, máme co do činění s obecným deficitem kulturnosti, s absencí poetiky, přemýšlivosti, vkusu či noblesy. Nic ale není ztraceno, právě čtením Hrabala lze restartovat zdejší kulturní povědomí, něco z latentně přítomné duchovní identity. Hrabal ztělesňuje českého genia loci.