Proběhnuvší stávka

Takže jak o včerejší stávce informovalo rozhlasové zpravodajství?

Proti šrtům stávkovalo 150.000 lidí, dopad stávky nebyl velký
Kvůli celodenní stávce, kterou zaměstnanci ve státní a veřejné sféře po celé zemi protestovali proti škrtům ve mzdách, se neotevřely stovky škol, provoz omezila řada zdravotnických zařízení a některé úřady. Protest nicméně život v zemi výrazně neochromil. Na mnoha místech se ho zaměstnanci účastnili jen symbolicky. Podle údajů Českomoravské konfederace odborových svazů stávkovalo 148.000 z celkového počtu asi 650.000 státních zaměstnanců. Demonstrací v ulicích se zúčastnilo méně lidí, než odbory očekávaly. Do ulic dvou desítek českých měst přišly proti vládní politice protestovat většinou stovky lidí. Demonstrace odehrávající se v nevlídném zimním počasí byly spíše klidné a obešly se většinou bez konfliktů či zásahů policie. Nejvíce demonstrantů se sešlo v Praze a v Brně. Účast naznačuje, že větší podporu má stávka na Moravě než v Čechách. Účast tak kopíruje voličskou mapu Česka, kde má vládní pravostředová koalice větší podporu v Čechách, levici pak víc volí Morava. Stávky se zúčastnili také někteří zaměstnanci muzeí, galerií, knihoven, divadel a hudebních těles. Návštěvníků se však protesty většinou dotkly jen minimálně.
Podle odborových předáků státní zaměstnanci vyjádřili nesouhlas s tím, jak chce vláda dosáhnout úspor ve státním rozpočtu. "Nechápeme, proč se současná vláda vydala pouze cestou škrtů za každou cenu a rozhodla se, že neustoupí ani o píď," stojí ve výzvě odborů, kterou četli organizátoři na shromážděních. Vláda podle nich měla místo v platech státních zaměstnanců hledat zdroje ve zvýšení některých daní. Premiér Petr Nečas (ODS) dal už v úterý jasně najevo, že vláda kvůli stávce neustoupí od desetiprocentního snížení objemu peněz na mzdy ve státní sféře.

Odbory: Ze školství stávkovalo 24.000 lidí, kuchařky i kantoři
Ze zaměstnanců školství se do stávky zapojilo přes 24.000 lidí. ČTK to sdělil předseda školských odborářů František Dobšík. Nejmasivnější protesty byly v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Stávkovali hlavně školníci a kuchařky, kterých by se od Nového roku mělo dotknout desetiprocentní snížení mezd. Učitelé jako jediní dostanou přidáno, přesto se však někteří ze solidarity ke stávce připojili. Ministr školství Josef Dobeš (VV) chování učitelů odsoudil, prý jen nadělali problémy rodičům.
Například v Jihomoravském kraji zůstalo kvůli stávce 86 škol zavřených, dalších 98 fungovalo jen s omezeným provozem. Ve Středočeském kraji stávku podpořilo 90 procent škol, zavřeno jich zůstalo 37. Naproti tomu v Praze byla účast na stávce spíš vlažná, školám totiž platy dotují městské části i magistrát.

Prezident Klaus: Stávka je nezodpovědná, škrty jsou kvůli zadlužení nutné
Stávka zaměstnanců ve státní a veřejné správě je podle prezidenta Václava Klause nezodpovědná. Odborářští bossové při ní prý jen "ukazují svaly". Klaus to řekl novinářům po diskusní snídani byznysmenů s politiky organizované týdeníkem Euro. Vládní škrty jsou podle prezidenta nezbytné, protože Česká republika musí zastavit své zadlužování. V debatě s podnikateli předtím prezident uvedl, že odboráři měli protestovat, když se problém veřejných financí rozbíhal. I když vláda podle prezidenta přijala letos řadu úsporných opatření, i v roce 2011 půjde o rozpočet s výrazných schodkem. Za současnými problémy ekonomiky podle Klause stojí vytváření "sociálního a zeleného státu" na počátku této dekády.
Vpodvečer prezident stávku zhodnotil s tím, že dopadla směšně kvůli nízké účasti. Odboroví předáci si podle něj hrají na šéfy něčeho, co ve skutečnosti nevedou.

Šéf Senátu a bývalý odborář Štěch stávku podporuje
Předseda Senátu a bývalý odborový předák Milan Štěch (ČSSD) stávku zaměstnanců státní a veřejné sféry chápe a podporuje. "Snižování platů zaměstnancům ve státní a veřejné sféře o deset procent a změny v systému tarifního odměňování považuji za velmi špatný krok," uvedl Štěch, který je nyní po prezidentu Václavu Klausovi druhým nejvyšším ústavním činitelem země. Poslanci ČSSD požádali o dvouhodinové přerušení schůze sněmovny, oficiálně kvůli jednání svého klubu, zamířili však na polední odborářskou demonstraci v centru Prahy, řekl novinářům statutární místopředseda strany Bohuslav Sobotka. Na Palackého náměstí přišel odboráře podpořit i expremiér a bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek. Stávku podporuje také celý senátorský klub ČSSD.

Vláda schválila nařízení, které mění platové tarify
Vláda v úterý večer schválila soubor nařízení, která mění platové tarify ve státní a veřejné sféře. Premiér Petr Nečas (ODS) na noční tiskové konferenci upřesnil, že návrh týkající se platů duchovních nebyl nakonec projednáván. Od začátku příštího roku se tak změní platy vojáků, policistů a zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízení jsou součástí kroků, jimiž chce koaliční kabinet ODS, TOP 09 a VV docílit v příštím roce desetiprocentní úspory ve výdajích na mzdy státních a veřejných zaměstnanců. Od nynějška bude možné takzvané pásmové odměňování, tedy stanovení tarifní složky mzdy bez ohledu na počet odpracovaných let, použít u všech zaměstnanců ve státní a veřejné správě a zdravotnictví. Výjimkou budou pedagogové.

STÁVKUJI !!!

NE, STÁVKOVAT NEMOHU ZE ZÁKONA, ZÁKON MI TO ZAKAZUJE, TAK JEN CITACÍ HNED Z ČERSTVA PO RÁNU, CO O STÁVCE PÍŠOU NA WEBU ČRO (VČEREJŠÍ VEČERNÍ MAILOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ):

Premiér Nečas: Odbory s levicí rozehrávají hru hrozící destabilizací země
Odborům nejde o korektní obhajobu práv zaměstnanců, ale spolu s levicovou opozicí se snaží rozehrát politickou hru, která by mohla destabilizovat zemi. Premiér a předseda ODS Petr Nečas tak reagoval na chystanou středeční celodenní stávku zaměstnanců ve státní a veřejné sféře a záměr Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) využít ji k protestům proti připravovaným vládním reformám. Zopakoval, že vláda považuje své úsporné kroky za nutné.
Odbory zastupující zaměstnance ve státní a veřejné správě vyhlásily na středu celodenní stávku. Podle odborů se jí zúčastní 100.000 lidí. Stávku doplní demonstrace ve 21 českých městech. Například v Praze, Plzni, Hradci Králové či Mladé Boleslavi. Státní zaměstnanci protestují jak proti desetiprocentnímu snížení objemu mezd v příštím roce, tak proti změnám v odměňování ve státní sféře, která by umožnila méně zohledňovat v platu počet odpracovaných let.
Podle předsedy Českomoravské konference odborových svazů Jaroslava Zavadila prý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zakázal účast na stávce zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení a úřadů práce. Podobné informace prý mají odbory i z pozemkových úřadů. Dochází tím podle nich k porušení ústavy a Listiny základních lidských práv a svobod. Ministr Drábek tvrzení odborů odmítl. "Žádnému státnímu zaměstnanci jsem ani náznakem nezakázal účast na zítřejší stávce," sdělil ČTK. Vysvětlovat podle něj pokles počtu stávkujících uměle vytvořeným prohlášením někoho jiného je "prostě ubohé".

ČSSD podporuje stávku, protest prý vyprovokovala vláda
ČSSD podporuje středeční stávku zaměstnanců veřejné správy proti snížení platů. Protest je oprávněný, vyprovokovala jej vláda svou asociální politikou, řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sám se prý spolu s dalšími představiteli sociální demokracie zúčastní odborářské demonstrace na Palackého náměstí. Sobotka vládu kritizoval také za to, že údajně ignoruje hrozící krizi ve zdravotnictví. Způsob, kterým chce vláda hledat úspory ve státním rozpočtu, je podle něj nespravedlivý a ponižující pro řadu zaměstnanců. Lídr ČSSD upozornil na to, že vládní škrty ve mzdách ve veřejné sféře povedou spolu s inflací k tomu, že platy státních zaměstnanců v příštích třech letech klesnou reálně až o dvacet procent. Tvrdě to postihne například rodiny, kde jsou oba rodiče státní zaměstnanci, varoval Sobotka. Vládě znovu vyčetl, že údajně přesouvá veřejný dluh na bedra státních zaměstnanců, místo aby bilanci rozpočtu zlepšila zvýšením některých daní.

Ledovka či náledí

Jaký je rozdíl mezi ledovkou a náledím?
Nepatřičné zaměňování pojmů ledovka a náledí je bohužel jedním z nejčastějších problémů v oblasti informování o počasí. Přitom mají oba tyto termíny svůj jednoznačný význam a jeden z uvedených jevů s sebou za určitých okolností přináší i poměrně větší rizika.
Jaký je tedy mezi ledovkou a náledím rozdíl?

Náledí je prakticky výhradně záležitostí pozemních komunikací. Vzniká, pokud klesne pod bod mrazu teplota povrchu, který zůstal mokrý po předchozích srážkách nebo od sněhu, jenž během dne částečně odtával.
Naproti tomu ledovka vzniká pouze jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tj. kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především bývá mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu by mohla být ledovka i v dopravě zaslouženě jevem obávanějším než náledí. Co však zejména odlišuje ledovku od náledí, jsou široké možnosti její tvorby i mimo pozemní komunikace. Padající srážky totiž mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení.V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie, k čemuž i u nás docházelo např. v lednu tohoto roku, kdy počasí v ČR ovlivnila tlaková níže Daisy a kromě vydatného sněžení přinesla i mrznoucí srážky na východ našeho území.

Tolik citace ze serveru ČHMÚ.

TÉMATU SE VĚNUJE NAPŘ. I TENTO TEXT.