Nepatřičné zaměňování pojmů ledovka a náledí je bohužel jedním z nejčastějších problémů v oblasti informování o počasí. Přitom mají oba tyto termíny svůj jednoznačný význam a jeden z uvedených jevů s sebou za určitých okolností přináší i poměrně větší rizika.
Jaký je tedy mezi ledovkou a náledím rozdíl?
Náledí je prakticky výhradně záležitostí pozemních komunikací. Vzniká, pokud klesne pod bod mrazu teplota povrchu, který zůstal mokrý po předchozích srážkách nebo od sněhu, jenž během dne částečně odtával.Tolik citace ze serveru ČHMÚ.
Naproti tomu ledovka vzniká pouze jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tj. kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především bývá mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu by mohla být ledovka i v dopravě zaslouženě jevem obávanějším než náledí. Co však zejména odlišuje ledovku od náledí, jsou široké možnosti její tvorby i mimo pozemní komunikace. Padající srážky totiž mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení.V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie, k čemuž i u nás docházelo např. v lednu tohoto roku, kdy počasí v ČR ovlivnila tlaková níže Daisy a kromě vydatného sněžení přinesla i mrznoucí srážky na východ našeho území.
TÉMATU SE VĚNUJE NAPŘ. I TENTO TEXT.
Žádné komentáře:
Okomentovat