Pondělní stávka není jistá

Podle prohlášení Koalice dopravních odborových svazů by dne 13. června měla být v 3:00 hod zahájena stávka ve veřejné dopravě.
Dle aktuálních informací (10. 6. 2011, 18:00 hod.) v době stávky nebudou provozovány železniční spoje ČD, a s. a do stávky se rovněž zapojí řidiči DPMB,a.s.
V provozu budou všechny spoje a linky IDS JMK, které provozují regionální autobusoví dopravci.
DPMB, a.s. hledá možnosti organizace dopravy v nouzovém stavu, která by zajistila alespoň minimální dopravní obslužnost po území města Brna.
Jihomoravský kraj bude požadovat po Českých drahách, a.s. zajištění náhradní dopravy v maximálním možném rozsahu tak, aby byly minimalizovány dopady stávky na cestující veřejnost v Jihomoravském kraji.
(Citace z idsjmk.cz)


Pondělní stávka není jistá, soud ji zakázal
Odborářská pondělní stávka v dopravě na protest proti vládním reformám už není vůbec jistá. Soud ji totiž předběžným opatřením na návrh ministerstva financí zakázal. Podle soudců ji odbory neohlásily tak, jak měly. Předáci tvrdí, že postupovali správně. Stávku rozhodně zrušit nechtějí. Nevyloučili však, že by se mohla odsunout. Pak by prý ale mohla být mnohem razantnější. Kvůli chystané stávce v dopravě, kterou odbory vyhlásily v pátek a stanovily ji na pondělí, se v sobotu mimořádně sešel kabinet. Pozval na své jednání šéfy odborového sdružení železničářů (OSŽ) a dvou odborových centrál - Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO). Justiční úředníci předákovi železničářských odborů a předsedovi ČMKOS předali rozhodnutí pražského městského soudu. Podle něj nebyla akce ohlášena tři dny předem, a jednalo by se tak o zneužití práva na stávku. Pokud by se protest konal, nesli by odboráři odpovědnost za případné škody.
Pokud bude v pondělí stávka, bude vláda vymáhat škody
Pokud odbory budou v pondělí stávkovat, bude na nich vláda vymáhat hospodářské škody do poslední koruny, řekl v sobotu novinářům po mimořádném jednání vlády premiér Petr Nečas (ODS). Je mu líto, že odboráři sice do Strakovy akademie ve 14:00 přišli, ale hned odešli bez jakéhokoli jednání. Vláda je k dalším rozhovorům připravena, uvedla ve svém unesení, které jednomyslně přijala. "S odbory jsme chtěli jednat nejen o stávce a blokádách, ale také o jejich požadavcích a případných kompromisech," řekl ministerský předseda, jehož na setkání s médii přišli osobně podpořit všichni jeho ministři.
Nečas uvedl, že stávka navzdory rozhodnutí soudu, který ji předběžným opatřením zakázal, by byla skandální, protože odbory by nerespektovaly verdikt nezávislého soudu. Byl by překročen Rubikon, dodal. "Jsme-li v právním státě, jsme-li slušní občané, dbáme-li zákonů, respektujeme rozhodnutí nezávislého soudu," uvedl premiér. Vláda také uložila ministerstvu vnitra, aby zajistilo dodržování pořádku a ochranu majetku i životů. Předseda vlády se kvůli tomu dokonce sešel na mimořádném jednání s vedením ministerstva a policie. "Vláda je tu od toho, aby chránila občany před nátlakovými skupinami. Vláda musí chránit zájmy státu před hospodářskými škodami a pokud nějaká škoda vznikne, bude do koruny chtít vyčíslené škody od těch, kteří škodu způsobili, zaplatit," prohlásil po jednání vlády Nečas. Nárokovat kompenzace bude stát od všech zapojených odborových svazů.
Štěch: Opatření soudu zakazující stávku se musí respektovat
Předběžné opatření soudu zakazující chystanou pondělní stávku se podle předsedy Senátu a bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (ČSSD) musí respektovat, i když je prý chybné. Štěch to řekl ČTK s tím, že odpovědí by prý měla být ještě razantnější akce, a vyzval občany k podpoře stávky. Odbory vyhlásily stávku na protest proti vládním reformám. "Považuji za velmi hrubou chybu, že člen vlády se ve věci stávky obrátil na soud," uvedl. Rozhodnutí soudu je podle něj chybné a neadekvátní, u občanů to podle něj sníží již tak nízkou důvěru v soudy. "Předpokládám, že odbory budou předběžné opatření respektovat," dodal ale s tím, že odpovědí by mohla být ještě razantnější akce.
Sobotka: Předběžné opatření soudu je nezákonné
Předběžné opatření pražského městského soudu, které zakazuje pondělní stávku odborových svazů v dopravě, je podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky nezákonné a odporuje judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu. Podle něj se na tuto stávku nevztahuje zákon o kolektivním vyjednávání, jak zdůvodnil své stanovisko soud, neboť nejde o stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. S rozhodnutím soudu nesouhlasí i KSČM. "Tato stávka je stávkou za prosazování jiných hospodářských a sociálních zájmů a požívá plné ústavních ochrany podle článku 27 odstavce 4 Listiny základních práv a svobod," napsal předseda ČSSD v tiskovém prohlášení. Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho podle Sobotky závěr, že není v českém právním řádu jiná možnost omezení tohoto práva.
Sobotka také uvádí, že v judikatuře soudů byl přijat závěr, že právo na stávku lze využít nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů. ČSSD také pochybuje i o oprávněnosti pražského městského soudu vydat předběžné opatření na návrh ministerstva financí, které prý není podle žádného právního předpisu legitimovaným navrhovatelem k jeho podání. Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jedná vlády uvedl, že ministerstvo financí podávalo návrh, protože je z kompetenčního zákona zodpovědné za hospodaření státu.
(Citace z mailového zpravodajství ČRo)

Levnější i bezpečnější

Týdeník EURO, 22/2011, strana 70
Cloud computing
Levnější i bezpečnější
Cloud computing přináší významné investiční i provozní úspory. Současně zajišťuje vysokou dostupnost, výkonnost i bezpečnost IT systémů.

Většina zahraničních, ale i tuzemských, společností postupně přichází na chuť cloud computingu, který v poslední době čeří zdánlivě klidné vody firemních IT oddělení. Ačkoli se postupně dostává do našeho slovníku, jen málokdo skutečně tuší, v čem spočívají jeho výhody.
Na druhé straně se ve spojení s virtuálními datovými centry a cloud computingem začíná objevovat také velké množství výhrad především k bezpečnosti uložených dat. Máme se skutečně čeho bát?

Drahá klasika
Standardní nevirtuální datové centrum je určeno pro umístění a provozování informačních technologií, obvykle serverů, diskových polí, routerů, switchů. Takové centrum musí být umístěno v bezpečné lokalitě (kde například nehrozí záplavy nebo je omezen letový provoz), kde je dostatek elektrické energie přivedené přinejmenším ze dvou směrů a kde jsou k dispozici optické telekomunikační sítě alespoň ze dvou nezávislých směrů.
Virtuální datové centrum přináší zákazníkům výhodu v tom, že mohou uvedenou infrastrukturu využívat bez vlastních datových center, která jsou finančně velmi náročná. V případě cloud computingu nejsou nuceny investovat do nákupu vlastních serverů, diskových polí a dalšího IT a výpočetní výkon si nakupuje ve formě služby, tak jak zrovna potřebuje.
Nároky na výkonnost a spolehlivost IT infrastruktury u všech firem v posledních letech strmě stoupají. Důsledkem je pak nezbytné navyšování počtu serverů, rozšiřování kapacity datových úložišť, zavádění nových bezpečnostních standardů a v neposlední řadě i rostoucí kapacity datových linek. Výsledkem celého procesu pak není nic jiného než výrazná investiční náročnost na nákup nových počítačových komponentů, jejich umístění či významné provozní náklady. Jediným skutečně efektivním východiskem je využití cloud computingu, včetně navazujících specializovaných telekomunikačních služeb.

Šetří i proud
Primární výhodou využití služeb cloud computingu jsou významné úspory na straně investic a provozních nákladů, které společnostem pomohou zvýšit jejich profitabilitu a konkurenceschopnost. Firmy už nemusejí budovat nákladné dedikované serverovny nebo datová centra se zálohovanými klimatizačními a napájecími systémy, řešit provoz těchto serveroven, pořizovat a spravovat fyzické servery pro nasazení svých firemních aplikací, kde rostoucí nároky na výkon roztáčí neúměrný kolotoč investic. Přechod na cloud computing znamená i flexibilitu ve využití nakoupeného výpočetního výkonu, díky čemuž lze efektivně přidělovat prostředky pro jednotlivé aplikace v potřebném čase a platit skutečně jen za to, co je zapotřebí. Nezanedbatelnou výhodou je výrazná úspora elektrické energie nutné k provozu vlastních serverů a prostředků, které zároveň nemusejí být vynaloženy do budování prostor pro umístění fyzických serverů.

Zbytečné obavy
K samotné centralizaci IT infrastruktury je důležitá spolehlivá a dostatečně dimenzovaná datová konektivita pro připojení uživatelů, kteří pracují s aplikacemi či daty ve virtuálním centru. Firmy a jejich pobočky jsou proto připojeny prostřednictvím zabezpečené privátní sítě. V případě požadavku zákazníka lze do centra přistupovat také prostřednictvím internetu. Důležitým parametrem služeb cloud computingu je rovněž garance a záruka kvality (SLA), v neposlední řadě i stabilita na straně poskytovatele.
Někteří IT manažeři mají přesto strach z nízkého zabezpečení dat, která jsou zpracovávána a ukládána mimo jejich vlastní IT infrastrukturu. Kolem využití cloud computingu se tak vznášejí obavy z nedostatku dohledu nad samotnými servery nebo chybějící kontroly. Firmy se zkrátka cítí zranitelně.
Data uložená v cloudu jsou vystavena podobným rizikům jako v případě jejich uložení ve firemním IT prostředí. V obou variantách jsou uložena na serverech a úložištích, kde k nim mají přístup koncoví uživatelé a IT administrátoři. Pokaždé je tak nutné data chránit. V porovnání s lokálními IT systémy však cloud computing poskytuje výrazně vyšší možnosti v oblasti zabezpečení. Hlavním důvodem je využití špičkových odborníků a technologií, které si většina společností nemůže z finančních důvodů dovolit. Je přece jen velký rozdíl, pokud náklady na bezpečnost musí krýt jedna firma nebo když jsou z podstatné části rozděleny na větší množství firem.

---

Marcel Procházka
manažer, České Radiokomunikace

V Afghánistánu zahynul český voják

V Afghánistánu zahynul český voják, další dva byli zraněni
V afghánské provincii Vardak zahynul dnes ráno český voják. Se svým obrněným vozidlem Iveco najel na improvizované výbušné zařízení. Je to čtvrtý český voják, který přišel v Afghánistánu o život. Po výbuchu na následky zranění zemřel také afghánský tlumočník. Další dva vojáci byli zraněni, jedním z nich je velitel českého poradního a výcvikového týmu podplukovník Michal Kucharský. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka se Kucharský s velkou pravděpodobností po ošetření vrátí zpět do funkce. K nešťastné události došlo krátce po půl sedmé SELČ. Vojáci se v transportéru pohybovali poblíž vesnice Salar. Vojáci jeli na pravidelné setkání s místními obyvateli. Při výbuchu byl rotmistr narozený v roce 1980 smrtelně zraněn, voják v hodnosti rotného a afghánský tlumočník byli zraněni těžce a velitel Kucharský utrpěl lehké zranění. Ministr obrany Alexandr Vondra prohlásil, že je smrtí českého vojáka hluboce zarmoucen. "Tak jako každý rok se situace v Afghánistánu v letních měsících zhoršuje a četnost podobných incidentů narůstá," poznamenal. Podle něj měli čeští vojáci dosud štěstí a smutné události se jim vyhýbaly. "Na našem dalším působení v Afghánistánu to ale nic nemění, vojáci pokračují v plnění svých úkolů," dodal.
(podle mailového zpravodajství ČRo)

Smrt vojáka
Autor: Ivan Hoffman

Smrt vojáka v Afghánistánu je tradičně příležitostí k zamyšlení, zda má tato mise smysl. Je mimochodem zajímavé, že se smysl naší vojenské přítomnosti nezvažuje tehdy, když vojáci NATO pozabíjejí další afghánské civilisty.
A rovněž je zvláštní, že naši vojáci jsou v Afghánistánu nikoli proto, že by to chtěli Afghánci, nýbrž že to chtějí Američané. Když už jsme v NATO, těžko prý nebýt tam, kde se chce být našim spojencům. A že už Afghánci v Afghánistánu cizí vojáky nechtějí, nás jaksi nezajímá.
Pokud není jasné, co v Afghánistánu vojenskou přítomností sledujeme, těžko se vysvětluje, za co tam naši vojáci umírají. Umírají pravda za to, aby naučili Afghánce bojovat. Jenomže u Afghánců se nikdy neví, jak s touto dovedností v budoucnu naloží, s kým a proti komu budou válčit. Abychom ještě nebyli překvapeni, když naše vojáky budou coby okupanty vyhánět Afghánci, které si na sebe vycvičili.
S válkou v Afghánistánu je ta potíž, že se nejedná o válku obrannou. Naši vojáci nás tam určitě nebrání, nejsme tam ohroženi. Nikdo nám tam nic neudělal. To válčení v Afghánistánu stojí jenom spoustu peněz, za které by šlo obyčejným lidem v násilím sužované zemi koupit něco rozumnějšího, než jsou náboje. Z toho, že k nim přicházejí umírat cizí vojáci, Afghánci žádný užitek nemají. Smrt na ně navíc nedělá dojem. Číhá na ně na každém kroku. To nejlepší, co můžeme jak pro Afghánce tak pro sebe udělat, je odvelet naše vojáky domů. Zapamatují si to, a jednou s námi zato z vděčnosti třeba udělají nějaký vzájemně užitečný byznys! A pokud jde o všelijaké geopolitické a strategické záměry, ty si naši spojenci stejně určují bez nás. Nemá význam se jim motat pod nohama.

Když ono to není tak jednoduché, jak to v glose pan Hoffman popsal...