Zbytečný internet
Autor: Ivan Hoffman
Ministerstvu vnitra se už nechce utrácet peníze za připojení knihoven k internetu. A pan Kubice kolegům ve vládě napsal, že s tím míní koncem měsíce skončit.
Není v tom určitě nic osobního proti lidem, kteří z nějakého důvodu nežijí v Praze, ale kdesi na periférii a k tomu jsou jako na potvoru ještě nemajetní. Ministrovi určitě jde jenom o peníze a nějaké knihovny zkrátka nejsou jeho prioritou. Konec konců je to policajt.
Protože ale volný přístup k internetu pro všechny svůj smysl má, veřejné knihovny zrovna v menších a odlehlých obcích důležité jsou, a protože většina ministrů v návštěvnících knihoven rozeznává své stávající či potenciální voliče, internet se snad nakonec odpojovat nebude. Vždyť postačí vzít ministerstvu vnitra 90 miliónů a dát je ministerstvu kultury, které o Projekt internetizace knihoven zájem vždy mělo a stále má.
Na současné Kubiceho aféře s rušením internetu v knihovnách stojí za zmínku hlavně otázka priorit. Politici mají odjakživa nutkání rozhodovat, co ještě potřebujeme, co už nepotřebujeme anebo co by se nám mohlo hodit, čili co bychom měli potřebovat. Před sedmi lety politiky napadlo, že občané potřebují přístup k internetu, abychom nebyli „sto let za opicemi“. Když je teď internet ve světě samozřejmostí a u nás k němu stále má přístup jenom šest domácností z deseti, najde se mezi politiky exot, pro kterého je internet zbytečný luxus. Proč ministr Kubice neoznámí vládě, že jeho resort pro příště nemíní vyhazovat peníze třeba za zbytečné volby? Jenže každý má svoje priority. Kubiceho prioritou nejspíše nebudou informace, ale pořádek. Anebo pak boj s tím organizovaným zločinem, co nám srostl s politikou!
Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a rádoby tak trochu spisovatele...
V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)
středa 20. července 2011
pondělí 18. července 2011
Slyší tu někdo, že jsou lidé nespokojení?
Loučení s maskou
Autor: Ivan Hoffman
Dnes naposled je v našich autolékárničkách povinně resuscitační maska. Hodilo by se tedy bilancovat, kolik zachránila lidských životů anebo alespoň kolikrát byla použita.
Anebo zda se o její použití někdo alespoň pokusil. Rovněž by bylo zábavné vědět kolik motoristů novou lékárničku nikdy neotevřelo a široce diskutovanou resuscitační masku tím pádem nikdy nevidělo. Odpovědí na podobné otázky se ale těžko dočkáme. Maska opouští lékárničky, ve kterých ovšem většinou zůstane, neslavně. Její zdravotnická mise skončila fiaskem.
Kvůli pomůcce, která mimochodem má ochránit pomáhajícího, nikoli zachraňovaného, zaplatili motoristé přes dvě miliardy korun. Něco se pak nejspíše ještě vybralo na pokutách. Kdo totiž neměl novou lékárničku s maskou, riskoval dvě tisícovky. A právě kolem nákladnosti masky, která se ukázala být zbytečnou, běží veškerá debata. Šlo o horlivost nějakého úředního pitomce, anebo o promyšlený tunel do našich peněženek? Převažuje pocit, že v podobných případech jde o promyšlenou akci, za šikanováním občanů stojí čísi plán, jak si namastit kapsu.
Jelikož výměna vyhovujících lékárniček nebyla dobrovolná, řidičům by se z důvodu nesmyslnosti výměny měly vracet peníze. Je zvláštní, že s tím odpovědní činitelé nepřišli sami a automaticky. Že by počítali s tím, že jim to projde? Nejdůležitější na celém tom loučení s resuscitační maskou je, že pokud nebudeme trvat na vrácení peněz, bude to pro vykutálené úředníky výzva, aby na nás zkusili něco podobného v bleděmodrém či v oranžovém i příště. Abychom se pro peníze netrousili na ministerstvo dopravy po jednom, platíme si poslance, aby zjednali pořádek. My čekáme pošťáka s penězi.
Autor: Ivan Hoffman
Dnes naposled je v našich autolékárničkách povinně resuscitační maska. Hodilo by se tedy bilancovat, kolik zachránila lidských životů anebo alespoň kolikrát byla použita.
Anebo zda se o její použití někdo alespoň pokusil. Rovněž by bylo zábavné vědět kolik motoristů novou lékárničku nikdy neotevřelo a široce diskutovanou resuscitační masku tím pádem nikdy nevidělo. Odpovědí na podobné otázky se ale těžko dočkáme. Maska opouští lékárničky, ve kterých ovšem většinou zůstane, neslavně. Její zdravotnická mise skončila fiaskem.
Kvůli pomůcce, která mimochodem má ochránit pomáhajícího, nikoli zachraňovaného, zaplatili motoristé přes dvě miliardy korun. Něco se pak nejspíše ještě vybralo na pokutách. Kdo totiž neměl novou lékárničku s maskou, riskoval dvě tisícovky. A právě kolem nákladnosti masky, která se ukázala být zbytečnou, běží veškerá debata. Šlo o horlivost nějakého úředního pitomce, anebo o promyšlený tunel do našich peněženek? Převažuje pocit, že v podobných případech jde o promyšlenou akci, za šikanováním občanů stojí čísi plán, jak si namastit kapsu.
Jelikož výměna vyhovujících lékárniček nebyla dobrovolná, řidičům by se z důvodu nesmyslnosti výměny měly vracet peníze. Je zvláštní, že s tím odpovědní činitelé nepřišli sami a automaticky. Že by počítali s tím, že jim to projde? Nejdůležitější na celém tom loučení s resuscitační maskou je, že pokud nebudeme trvat na vrácení peněz, bude to pro vykutálené úředníky výzva, aby na nás zkusili něco podobného v bleděmodrém či v oranžovém i příště. Abychom se pro peníze netrousili na ministerstvo dopravy po jednom, platíme si poslance, aby zjednali pořádek. My čekáme pošťáka s penězi.
sobota 16. července 2011
Drobná změna k lepšímu
Za nefunkční televizor nebo rádio se už nebude muset platit poplatek
Nejen výrazné omezení reklamy ve vysílání České televize, ale také jasnější definici, za které rozhlasové a televizní přijímače by měli lidé platit koncesionářské poplatky schválili ve středu poslanci. Napříště by se tak nemělo stávat, že by ČT nebo advokátní kancelář najatá Kavčími horami vymáhala platbu poplatků za nefunkční televizor, který plní roli dekorace. Od televizního poplatku budou osvobozeny přijímače, které jejich majitel trvale znehodnotil a užívá je pro jiné účely než reprodukci televizního nebo rozhlasového vysílání.
K TÉMATU: ČT vyhrála soud o poplatky za nefunkční televizor coby dekoraci v kavárně
Změna zákona ale už nepomůže několika majitelům restaurací, po kterých advokátní kancelář najatá ČT požadovala tisíce korun za nezaplacené televizní poplatky a vysoudila na nich desetitisícové částky.
Nejen výrazné omezení reklamy ve vysílání České televize, ale také jasnější definici, za které rozhlasové a televizní přijímače by měli lidé platit koncesionářské poplatky schválili ve středu poslanci. Napříště by se tak nemělo stávat, že by ČT nebo advokátní kancelář najatá Kavčími horami vymáhala platbu poplatků za nefunkční televizor, který plní roli dekorace. Od televizního poplatku budou osvobozeny přijímače, které jejich majitel trvale znehodnotil a užívá je pro jiné účely než reprodukci televizního nebo rozhlasového vysílání.
K TÉMATU: ČT vyhrála soud o poplatky za nefunkční televizor coby dekoraci v kavárně
Změna zákona ale už nepomůže několika majitelům restaurací, po kterých advokátní kancelář najatá ČT požadovala tisíce korun za nezaplacené televizní poplatky a vysoudila na nich desetitisícové částky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)