O tom, že téma školného na VŠ není aktuální jen v ČR, se můžete dočíst v příspěvku Milana Kocourka (web rozhlas.cz) - stojí za přečtení.
A jak je to u nás?
Přečtěte si komentář IH:
Týden neklidu
Autor: Ivan Hoffman
Protest studentů proti vládnímu záměru zkomercionalizovat školství přichází na poslední chvíli, ale současně v pravý čas.
Na poslední chvíli proto, že vláda disponuje hrozivou většinou, aby nevratně prosadila kdejakou lumpárnu. Kdo se nebrání, toho vláda zmasakruje, kdo se vládním výmyslům vzepře, tomu v některých případech ustoupí. V pravý čas přichází vzpoura studentů v tom smyslu, že praxe vyvrátila neoliberální bludy o vzdělání, coby osobní investici do příští kariéry. Většina vysokoškoláků nenajde práci ve vystudovaném oboru, mnozí pak nenajdou žádnou práci, neboť pracovních míst trvale ubývá.
Také se už dá na konkrétních příkladech ukázat, jak se zavedením školného zhoršuje dostupnost vzdělání a klesá jeho úroveň. Podobně platí, že když se ze školství dělá byznys, z akademického prostředí se vytrácí svoboda. Studenti mají slušnou šanci ubránit se politikům, což je patrné z toho, jak vláda takticky odložila jednání o kontroverzních novotách z pera ministerstva školství. Přesto nebude na škodu připomenout si, proč je v našem společném zájmu studenty v jejich protestu proti vládě podpořit.
Obecně platí, že čím vzdělanější je společnost, tím menší je riziko srážky s blbcem. Ve veřejném zájmu je proto státem financované školství, dostupné talentovaným a pilným, nikoli pouze bohatým, které kultivuje společenské prostředí a zvyšuje kvalitu života nejen absolventům univerzit, ale také občanům, kteří vysokou školu nemají. Financovat z veřejných peněz školství je určitě rozumnější, než financovat z veřejných peněz politické strany. Už proto, že v politice je zmíněná srážka s blbcem statisticky daleko pravděpodobnější, než kdekoli na ulici.
Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a rádoby tak trochu spisovatele...
V rámci zpřehlednění svého BLOGu jsem se rozhodl vyčlenit sekci citací do samostatného BLOGu. S oblibou cituji jiné zdroje, které však nemusí být volně přístupné na webu, zejména pak plné texty mého oblíbeného týdeníku EURO. Aby tyto texty nečinily můj BLOG nepřehledným, budu je umísťovat sem, no a v příspěvcích na hlavní stránce (BLOG: Radek Králík Novotný) jen vkládat odkazy na tyto citace... Toť můj novoroční dárek čtenářstvu... (31.12.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat