Pan Hoffman mi opět "mluví z duše"...Náš ČEZ
Autor: Ivan Hoffman
Potíže, do jakých se dostal ČEZ v Bulharsku, bychom měli považovat za naše potíže. Stát je totiž v ČEZ majoritním akcionářem z čehož plyne, že jsme to my, občané, kdo prostřednictvím zvolených zastupitelů, respektive jimi vybraných manažerů děláme na Balkáně byznys s elektřinou. Ve chvíli, kdy se dovídáme, že naše investice je ohrožena a můžeme přijít miliardy, nelze nám mít za zlé, pochybujeme-li, zda jsme to měli celé zapotřebí.
Ovládnout trh s elektřinou v zemi, kde jsou z celé EU nejnižší výdělky, nejmenší kupní síla a obrovská nezaměstnanost je samo o sobě ekonomický hazard. Pokud navíc podnikání ČEZu provázely stížnosti, vyšetřování či pokuty a výtky ohledně předražování elektřiny jsou už dva roky staré, pak jde o byznys nejen riskantní, ale také špatný. Navíc máme v čerstvé paměti Albánii, kde jsme rovněž s ČEZem dopadli jako sedláci u Chlumce.
Pokud jde o Bulhary, není důvod se na ně zlobit za to, že pálí složenky, které jim poslal náš ČEZ. Spíše zaráží, že nám ČEZ prodává elektřinu za dvojnásobek co Bulharům a proč my takové složenky platíme, místo abychom je reklamovali. Navíc když je to naše firma, takže elektřinu předražujeme sami sobě, což je úplně na hlavu. Je nejvyšší čas udělat s ČEZem pořádek. Nejen kvůli tomu, že dělá ve světě ostudu a doma škodu. Jde o princip. Ve své firmě bychom měli být řádnými hospodáři a v nejisté době se raději držet při zemi.
Chtějí-li manažeři našeho ČEZu riskantně investovat, ať takovou adrenalinovou zábavu provozují s vlastními prostředky, nikoli s veřejnými. Což se netýká pouze balkánského tažení, ale například i kontroverzního nového Temelína. Neumíme-li pálit složenky, nemůžeme si ho dovolit!
Žádné komentáře:
Okomentovat