Pětašedesát

Sice někteří tvrdí, že už volby hned po druhé světové válce byly zmanipulované, ale o tom pochybuji. Myslím, že lidé tehdy prostě věřili snu... Snu, který komunistická idea nabízela...
A taky by to mohlo dopadnout jako v tomto fiktivním rozhovoru: Sté výročí
Prostě je třeba číst, přemýšlet, např. glosu Česká společnost v plné nahotě ...

---

Ale teď už citujme pana Hoffmana:

Pětašedesát
Autor: Ivan Hoffman

Vítězný únor slaví kulaté výročí. A jelikož pětašedesát let je důchodový věk, nabízí se pochybnost, zda má komunismus budoucnost. Paralela se seniorem sice kulhá, neboť v osmdesátém devátém dostali komunisté výpověď a skončili v důchodu předčasném, ale teď to vypadá, že je o jejich služby opět docela zájem.
Stanou se pracujícími důchodci? Anebo je myslitelný dokonce vítězný komunistický comeback, podobně jako se u nás comebacku nečekaně dočkal kapitalismus? Rozhodne volič a jeho rozhodování není tak nepředvídatelné, jak se s oblibou tvrdí.
K historickému zvratu v roce 48 se hodí připomenout, že měl řadu praktických příčin a důvodů. Lidé měli v živé paměti tíživé sociální poměry první republiky a hlasy pro komunisty byly hlasy pro spravedlivější společnost bez propastných třídních rozdílů. Pro zásadní změnu poměrů by zkrátka lidé nehlasovali, kdyby byli spokojeni s poměry stávajícími. Kdo dnes vybízí k exkurzi do minulosti za účelem poučení se historií, právě toto by mu nemělo uniknout. Je jenom jeden způsob, jak zabránit změně režimu, anebo jak někteří říkají „zabránit návratu totality": Učinit ten stávající režim oblíbeným pro dostatečné množství voličů. Poučení se minulostí nefunguje tak, že člověk ochotně trpí neduhy stávajícího systému neboť i minulý systém měl nedostatky.
V našem případě máme vzácnou šanci se poučit současně ze dvou vadných systémů: Toho minulého i toho současného. Naděje, že to tu komunisté napraví je malá. Zdá se, že na to nemají lidi. Stejně jako nemají lidi ostatní parlamentní strany ať už koaliční či opoziční. Je to velký paradox, ale těmi lidmi, které politici notoricky nemají, neboť o to ani nestojí, jsme my.