Příliš klidná síla

Ať už lidovci podpoří referendum o církevních restitucích, neboť si je údajně většina občanů nepřeje, nebo nepodpoří, stejně je asi budu volit, neb jinou vhodnou volbu zatím nevidím...

Příliš klidná síla
Autor: Ivan Hoffman

Křesťanští demokraté prožili své nejlepší politické roky jako klidná síla. Nikdy nevyhráli volby, ale mívali nejširší koaliční potenciál, který z nich činil jazýček na váze. Přidávali se do koalice k vítězům, kterými jednou byli demokraté občanští, jindy sociální. Vše skončilo, když křesťanské demokraty opustil Miroslav Kalousek a s ním řada členů a především většina sponzorů. Lidovci se v uplynulém volebním období nedostali do Poslanecké sněmovny a teď se v předčasných volbách ukáže, do jaké míry o nich platí přísloví „zmizí z očí, zmizí z mysli".
Zatímco lidovci chyběli v parlamentu, Kalouskovi se podařilo protlačit společně s Nečasem církevní restituce, což určitě udělalo dojem na tradiční lidovecké voliče a na církev, která křesťanům vždy nenápadně radí, koho volit. Dnešní lidovci jsou stranou, která hovoří o problémech, které je třeba řešit, ale nevymezuje se vůči těm, kdo je způsobili. Když už se rozhodnou pro konfrontaci, tak s prezidentem, kterému se demonstrativně vyhnuli ve Zlíně anebo se nanejvýš ještě pustí do osvědčených komunistů. Lidovci jsou zkrátka příliš klidná síla do dnešní atmosféry, kdy se věci říkají adresně, ostře, na rovinu a kdy voliči chtějí slyšet jasnou řeč, co jsou politici ochotni dělat jinak a lépe.
Průzkumy naznačují, že se KDU-ČSL do poslanecké sněmovny vrátí. Nebude to ale návrat triumfální. Aby lidovci oslovili kromě oslovených ještě někoho dalšího, museli by šokovat. Například prohlášením, že podpoří referendum o církevních restitucích, neboť vnímají, že si je většina občanů nepřeje! Tudy vede cesta k dvoucifernému zisku a třeba i k vítězství nad Kalouskem, pokud o to křesťanští demokraté stojí.