Život na dluh

Bezmocní lídři
Autor: Ivan Hoffman

Od evropských lídrů se současně s napětím očekává řešení dluhové krize a současně se od nich nic konkrétního neočekává.

Ať už totiž řešení bude jakékoli, nepochybně bude provizorní. Podstatou dluhové krize je totiž život na dluh, kterého se nikdo jen tak nezřekne. Banky na dluzích, respektive jejich úročení založili svou existenci, politici svou popularitu, občané obecně svou budoucnost. Každý si půjčuje, chudák i boháč. Nikomu nestačí, co vydělává anebo dostává a nikdo si nepřipouští, že by neměl mít to, na co nemá. Řeší se tedy kvadratura kruhu: Jak žít na dluh a nedlužit?

Co by se stalo, kdyby lídři eurozóny oprášili přísloví bez peněz do hospody nelez, a nalévání na dluh postavili mimo zákon? Rázem bychom vystřízlivěli. Nešlo by přehlédnout, že máme holý zadek. Takové šokující poznání by se ale obrátilo proti těm, kteří na obecném zadlužení rafinovaně založili svůj byznys. Když se tedy volá po rozpočtové kázni, stabilitě či odpovědnosti, nemyslí se tím vymýcení života na dluh, nýbrž jeho udržitelnost. Dobře patrné je to z toho, jak je v zájmu udržitelnosti života na dluh eurozóna ochotna částečně umazávat nesplatitelný řecký dluh.

Paradoxní na současné dluhové krizi je, že ji nerozpoutali dlužníci, nýbrž věřitelé. Právě k nim směřují opatrné prosby politických lídrů, zda by nebyli tak laskaví a nezkusili být maličko méně chamtiví. Jsou to samozřejmě prosby marné. Věřitel, který neždímá dlužníka, je protimluv. Takové zvíře neexistuje. Naopak je zřejmé, že ti, co dluhovou krizi způsobili, na ní jediní vydělávají. Říct, že evropští lídři jsou bezmocní, není zcela přesné. Jsou mocnými spojenci viníků. Přetrhnou se pro jejich záchranu!