"Trucpodniky" sice nebývají právě dobrým řešením a často jen "přilévají olej do ohně", ale nechť.EU bez svatozáře
Autor: Ivan Hoffman
Se slovenskou pamětní dvoueurovou mincí k výročí příchodu slovanských věrozvěstů je problém. Na doporučení Bruselu se Slovenská národní banka na zamýšleném evropském platidle vzdala svatozáří Cyrila a Metoděje a křesťanského kříže. I když šlo o doporučení, nikoli zákaz, intervence vzbuzuje rozpaky. Slovenská biskupská konference hovoří o ostudě, kulturním přelomu a neúctě k vlastním dějinám. Tak jednoduché to ale není.
Pro EU platí, že čím širší společenství národů zastřešuje, tím obtížnější je v něm konsenzus. Důvodem, proč vadí tradiční náboženské symboly, je nechuť k symbolům, které nově do Evropy pronikají. Proti burkám a muslimským šátkům se argumentuje sekulárností státu. Není pak divu, že se na sekulární stát odvolávají i odpůrci symboliky křesťanské. Výsledkem alergie na „cizí" náboženské symboly je odstraňování těch „vlastních" ve jménu nenáboženské tolerance a korektnosti.
Vedle pobouření křesťanů nekřesťanským přístupem Bruselu je ovšem od sousedů slyšet i suché konstatování, že Cyril s Metodějem k nám jako svatí nepřišli a odstranění svatozáře je historicky správné, slaví-li se jejich příchod.
Cyril s Metodějem na Slovensku doplatili na jednotnou evropskou měnu. Na české koruně by jejich svatozář nikomu nevadila, neboť by nehrozilo, že skončí v nějaké muslimské peněžence. Mimochodem, dobrá příležitost pro euroskeptickou Českou národní banku, naše euroskeptické politiky v čele s euroskeptickým prezidentem vymezit se vůči EU tím, co neprošlo u sousedů. O trucpodnik se svatozářemi jubilujících věrozvěstů si naše exotická měna vyloženě říká! Když už není kryta zlatem, aspoň svatozáře oblíbených světců by jí propůjčily lesk.
Žádné komentáře:
Okomentovat