František - dobrá volba

František
Autor: Ivan Hoffman

Dobrá volba, zní na adresu kardinálů, kteří Kristovým náměstkem zvolili Františka. Od příštího papeže se očekává skromnost, otevřenost, sociální cítění. Totéž se mimochodem obecně očekává od církve. Kdykoli církev před skromností upřednostní okázalost, uzavře se do sebe a přehlíží potřeby nejslabších a nejchudších, oslabuje tím křesťanství. Jsou dokonce období, kdy církev prokazuje Kristovi službu medvědí a pověst křesťanů zachraňují „obyčejní" křesťané, kteří slouží bližním vedeni nikoli mocnou a bohatou institucí, nýbrž svou živou vírou.
Papež František není Františkem I., neboť je v celé dlouhé historii církve prvním papežem, který se rozhodl pro toto jméno. Nelze si toho nevšimnout, neboť to byl právě František z Assisi, kdo těžce nesl církevní přepych kontrastující s všeobecnou bídou. Byť pocházel z bohaté rodiny, zvolil dobrovolně chudobu. František má dodnes mnoho následovníků, kteří ve skutečnosti jsou jako kdysi on autentickými následovníky Krista.
Nově zvolený papež si zvolil jméno, které zavazuje a jasně předurčuje jeho misi. Neprojevil pouze dobrý vkus, ale i politickou moudrost a odvahu. Jakkoli je církev institucí tak starobylou, že ji lze brát jako věčnou, vždy jednou za čas se octne v situaci, kdy musí definovat své poslání. Aby církev mohla šířit radostnou zvěst, musí v ni věřit. Musí znovu objevit Krista a znovu uvěřit v živého Boha. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti to je Kristus, který přijde a řekne: zanechte všeho a následujte mne. Někteří nasednou do prvního autobusu, ale většina se od nepaměti kroutí a vymlouvá. Velice snadno se ale pozná, pro koho je Kristus prostředkem a pro koho cílem.