Autor: Ivan Hoffman
Výsledky sčítání lidu nepřekvapily. Nebýt toho, že se jedná o rituál s pozoruhodně dlouhou tradicí, kterou je škoda přerušit, dostali by zapravdu ti, kdo v celé akci především viděli vyhozené peníze.
Společenské trendy získané součtem souhlasí s tím, co o sobě víme z průzkumů provedených kvótním výběrem na zlomku populace. Populace stárne, rodina se rozpadá, přibývá cizinců, díky čemuž nevymíráme. Několik čísel, nad kterými stojí za to se zamyslet, nicméně poslední sčítání lidu přineslo.
Jedná se hlavně o údaje, které si překvapivě mnoho lidí nechává pro sebe. Proč 2,74 milionu lidí neuvedlo svou národnost? A proč se 4,8 milionu lidí nevyjádřilo k otázkám na víru? Je to tak, že odpovědět na tyto otázky připadá někomu riskantní, nebezpečné? Anebo se jenom tolik lidí za svou národnost anebo víru či nevíru stydí? Také je možné, že si více hlídáme soukromí a zrovna národnost či víru že bere mnoho lidí jako intimní věc, do které nikomu nic není.
Neochota dobrovolně o sobě říct něco, co není povinné, v každém případě vypovídá o tom, že nás sčítání lidu nebavilo. Anebo přesněji bavilo výrazně méně, než v minulosti. Nechuť o sobě něco říct druhým souvisí s nezájmem o to, co na sebe prozradí ostatní. Sčítání tak potvrzuje i trend, který nezkoumalo a nesčítalo. Přibylo lidí, které nezajímá společnost, ve které žijí. Může to být projevem individualismu, ale také lhostejnosti. Ve společnosti jako by slábly vazby mezi stále izolovanějšími jednotlivci. V lidské mase, ze které není uniku, se paradoxně šíří samota. Ošklivíme si kolektiv, kolektivizmus, anebo je společnost asociální a stále vice lidí z různých důvodů vytěsňuje na okraj? Výsledky sčítání lidu jsou jaksi smutné.
I včerejší poznámku doporučuji k přečtení:Komentář Ivana Hoffmana: Přímá volba
Žádné komentáře:
Okomentovat