PF 2012 v deníku Ivana Hoffmana

PF 2012
Jedno je jisté, rokem 2011 to nekončí. Svět má našlápnuto ke krizi údajně mimořádných rozměrů a my se určitě přidáme. Jestliže letos sociální bouře smetly řadu letitých diktatur, v roce příštím jsou dost možná na řadě letité demokracie.
Tak třeba Američané si údajně pod stromeček nadělovali hlavně zbraně. A právě z Ameriky se šíří do světa nakažlivá vzpoura proti jednomu procentu nejbohatších, kteří dále bohatnou na úkor zbylých 99 procent občanů. Lidem se pranic nelíbí, že když se hospodářsky nevede, přednostně se zachraňují viníci, zatímco obětem krize se ještě utáhne opasek anebo uzda.
Do příštího roku tedy nevstoupíme pouze s letošními problémy, ale také s letošním poznáním, že se něco musí změnit, že už to takto dál nejde. Téměř jistě se budou z vaniček kromě špinavé vody vylévat i děti, budou létat třísky při kácení lesa a také si to lidé mnohde namíří z louže pod okap. To je však daň za dlouhá léta stagnace, za tutlání problémů, za jejich zametání pod koberce. Čas řešit věci preventivně, v předstihu, tím pádem promyšleně, solidně nejspíše vypršel. Čím později dojde k sociálnímu výbuchu nahromaděné nespokojenosti, tím ten výbuch bude ničivější.
V tomto roce se definitivně ukázalo, že manipulace veřejného mínění skrze loajální média má své limity. S rozmachem sociálních sítí se lidé svobodně spojují k debatě či k protestům a státy či vlády to nemohou ovlivnit. Akceschopnost různých občanských iniciativ a hnutí může budoucnost ovlivnit více, než politické kampaně financované bohatými sponzory, ovládajícím skrze politiku společnost. Na prahu nového roku se zdá, že tomu jednomu procentu bohatnoucích boháčů nadcházející krize nemusí projít.