Test stávkou

Test stávkou
Autor: Ivan Hoffman

Společenskou atmosféru sice průběžně analyzují průzkumy veřejného mínění a zamýšlejí se nad ní v médiích experti, komentátoři či publicisté, ale jak je to s lidmi a jejich vztahem k režimu doopravdy, se vlastně nikdy přesně neví.

Stávka odborářů proti vládním reformám tak napoví, zda lze věřit průzkumům a médiím. Zatímco průzkumy naznačují, že lidé mají s vládou vážný problém, mezi novináři zdá se převládl pocit, že našim nejvážnějším problémem jsou rebelující odboráři.

Není na tom ale nic překvapivého. Média jsou tradičně většinově prorežimní. Společenské systémy se mění, ale novinářská loajalita je konstantní. Kritizují-li komentátoři konkrétní společenské nešvary či aféry politiků, činí tak ve snaze chránit stávající systém (jednou socialismus, jindy kapitalismus), nikoli proto, aby poukázali na jeho agonii. Média odhalují korupci, zveřejňují kompromitující odposlechy, popisují, jak se na politickou objednávku krade za bílého dne a kroutí hlavou nad vládním reformním chaosem. Skutečně zděšeni jsou ale komentátoři až když se kvůli tomu, co kritizují, někdo rozhodne zastavit dopravu a zablokovat papaláše.

Stávky a demonstrace jsou testem, zda ve společnosti touha po změně převážila nad obavou z nestability. A podle toho, co převáží, se pak píší učebnice dějepisu. Buďto si lid vyvzdoroval svobodu a prosperitu, anebo se lid nenechal zmanipulovat zaprodanci či odborovými golfisty. O pádu degenerovaných systémů a nástupu nových se rozhoduje na ulici, nikoli v televizním studiu, či kongresovém centru. Systémy se ovšem hroutí až po té, co vyčerpají všechny možnosti, jak se udržet. Že se na Titaniku tancuje, ještě neznamená, že už jde ke dnu.